Šachta u města Jenakijevo byla vždy považována za jeden z nejnebezpečnějších dolů v Donbasu. Horníky zabíjely časté exploze metanu a dlouhodobě nestabilní podloží, píše zpravodajský web The Kyiv Post.
Sovětské úřady proto v roce 1979 v hloubce 903 metrů nechaly odpálit atomovou bombu o síle 300 tun TNT, což jsou asi dvě procenta síly pumy shozené na Hirošimu. Nebyla to žádná výjimka, sovětské vedení nechalo provést nejméně 124 „mírových jaderných explozí na podporu ekonomiky“.
Exploze v šachtě Junokom (zkratka pro Junij Komunard, čili Mladý komunard) vytvořila třicetimetrovou kavernu s asi 600 kubíky vysoce radioaktivní vody. Na šachtě se těžilo uhlí až do roku 2002, kdy byla spolu s dalšími nerentabilními doly v Donbasu uzavřena.
Jadernou šachtu po léta monitorovaly sovětské a poté ukrajinské úřady, ministerstvo životního prostředí v okolí pravidelně odebíralo vzorky půdy a vody. Odčerpávání radioaktivní vody a další bezpečnostní opatření vyšly každý rok na 45 milionů dolarů.
Na to nejsou peníze
Dnes Jenakijevo leží na území ovládané proruskými separatisty, asi dvacet kilometrů od fronty. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě loni uvedla, že na povstaleckých územích je celkem 36 dolů, které představují ekologický problém. Největší hrozbou je Junokom.
Vedení povstaleckých republik letos na sklonku března rozhodlo, že čerpadla v Junokomu budou 14. dubna rozebrána a jadernou šachtu zatopí voda. „Na opravu a udržování těch dolů jsou potřeba miliardy rublů. Na to nejsou peníze. Rusko do zničených dolů investovat nebude,“ chlácholil před rokem představitel místních úřadů obyvatele Jenakijeva, kteří proti zatopení dolů protestovali.
OBRAZEM: Donbas, rozpadající se kovárna SSSR  |
Povstalci vyčíslili, že Rusko do údržby šachty Junokom investovalo 11 milionů rublů měsíčně. Rozhodnutí o zatopení dolu prý učinily ruské instituce, které slibují, že žádná radioaktivita do okolí neunikne. Voda by podle nich měla důl zatopit během pěti let, poté se šachta propadne a atomová jeskyně zůstane navždy pohřbena v kilometrové hloubce.
Ekologové v Kyjevě se ovšem netají obavami, že radioaktivní voda unikne do okolí a kontaminuje velké řeky jako Kalmius a Kalčik. „Skála kolem jaderné kaverny je nasycená vodou a oslabená. Může tam dojít k pomalé erozi, ale i rychlému kolapsu a úniku asi 600 kubíků radioaktivní vody do šachty Junokom,“ uvedl hydrolog Jevgenij Jakovlev.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
