Cvičení ukrajinského dobrovolnického oddílu Azov v Kyjevě (13. června 2015)

Cvičení ukrajinského dobrovolnického oddílu Azov v Kyjevě (13. června 2015) | foto: Reuters

Hrdinové, nebo banda zločinců? Kyjev se snaží zkrotit vzpurné bataliony

  • 737
Ukrajina má problém s dobrovolnickými bataliony. Bojovníci s proruskými separatisty v Donbasu jsou považováni za hrdiny, často se však dopouští zločinů, odmítají se podrobit rozkazům Kyjeva a vymykají se kontrole.

Jednou z problematických jednotek je batalion Svaté Marie, jehož velitel Dmytro Korčinsky má na povel několik stovek ozbrojených mužů. Reportérovi agentury Reuters řekl, že jeho skupina podléhá ministerstvu vnitra, zároveň ale postupuje „podle svých vlastních metod a nezávisle na státních strukturách“.

Korčinsky je silně věřící pravoslavný křesťan a vyzývá k založení „křesťanského Talibanu“, který by dobyl zpět Krym a ztracená území na východě Ukrajiny. „Chtěl bych, aby Ukrajina vedla křížové výpravy. Cílem naší mise je nejenom vyhnat okupanty, ale také pomsta. Moskva musí hořet,“ prohlásil statný muž s kozáckým knírem, který se před pádem Janukovyčova režimu angažoval na ultranacionalistické scéně.

Boje v Donbasu

Na východě Ukrajiny se dále bojuje, informace jsou ovšem zmatené. Ukrajinská armáda obviňuje separatisty z ostřelování Mariupolu z raketometů Grad a tvrdí, že boje si v posledních 24 hodinách vyžádaly tři lidské životy. Povstalci uvádí, že při ukrajinském ostřelování během prvního srpnového týdne zahynulo 28 civilistů.

Pravý sektor, která má na frontě jednotky dobrovolníků, v úterý podle listu Ukrajinská pravda uvedl, v bojích u obce Starohnativka, kde se separatisté pokusili o průlom, přišli o život čtyři ukrajinští vojáci. Boje mezi separatisty a vládními vojsky si od loňského dubna vyžádaly už přes 6 800 mrtvých.

zdroj: ČTK

Podobná prohlášení spolu s násilnými incidenty, které mají na svědomí členové dobrovolnických praporů, přidělávají v poslední době kyjevským politikům vrásky.

Dobrým příkladem je batalion Tornado, jehož osm členů bylo nedávno obviněno z pašování, vraždy a znásilnění. Ukrajinské úřady mají prý k dispozici video, na němž příslušníci batalionu, který z velké části tvoří bývalí trestanci z donbaských věznic, přinutili dva zajatce znásilnit dalšího muže.

Prezident Petro Porošenko už několikrát prohlásil, že ozbrojené skupiny ohrožují stabilitu země a vyzývá je ke složení zbraní. V očích Ukrajinců jsou přitom dobrovolníci hrdinové, kteří pomáhají slabé armádě v boji s proruskými separatisty.

„Nerozumím řečím o kriminálních záznamech. Naši lidé prolévají krev za Ukrajinu, za naší vlast,“ tvrdí velitel Tornada Andrij Filoněnko.

Bataliony majdanských demonstrantů

Většina z přibližně čtyřiceti dobrovolnických batalionů se zrodila před rokem a půl na kyjevském Majdanu. Když se po pádu Viktora Janukovyče zformovala na východě země separatistická hnutí požadující nezávislost na nové vládě, začaly se z tvrdého jádra kyjevských demonstrantů tvořit dobrovolnické jednotky, které vyrazily do Donbasu bojovat s rebely podporovanými Moskvou.

Porošenko nyní o těchto praporech mluví jako o kriminálních skupinách a uvažuje dokonce o vydání zákona, podle kterého by každý bojovník mimo oficiální bezpečnostní struktury byl považován jako teroristu.

Prosadit takový zákon rozhodně nebude lehké. Někteří velitelé dobrovolnických batalionů mají velký vliv a ukrajinské politiky otevřeně kritizují. Dožadují se odvolání soudců, kteří podle nich rozhodují ve prospěch bohatých, chtějí skoncovat s mocnými oligarchy a pohnat před spravedlnost pořádkové jednotky zodpovědné za smrt více než stovky demonstrantů z Majdanu.

„Revoluci přerušila agrese na východě. Vlastenci proto opustili Majdan, aby ochránili východ Ukrajiny. Ve vedoucích pozicích v Kyjevě je pouze deset procent nových lidí, zbytek jsou staré struktury. Chovají se stejně jako dřív,“ soudí Serhij Melnyčuk, velitel praporu Ajdar.

Bojovníci Ajdaru se podle Amnesty International v Donbasu dopouští válečných zločinů na lidech podezřelých ze spolupráce se separatisty. Melnyčuk přiznává, že jeho muži nejsou žádní svatoušci. „Nepopírám, že se tam rabovalo,“ říká s odkazem na informace o řádění amatérských vojáků v Donbasu.

Neshody Kyjeva s polovojenskými organizacemi

Napětí přiživují i neshody mezi Porošenkem a jedním z nejbohatších ukrajinských oligarchů Ihorem Kolomojským, který financuje řadu dobrovolnických jednotek jako jsou bataliony Azov, Dnipro, Donbas či zmiňovaný Ajdar. Kolomojskij milice využíval i k posílení svých podnikatelských aktivit, což v Kyjevě budilo velkou nelibost.

Spory vyvrcholily letos v březnu, kdy jeho ozbrojenci obsadili státní ropnou společnost UkrTransNafta. Porošenko v reakci na to zbavil Kolomojského úřadu dněpropetrovského gubernátora. „V zemi nebude ani jeden gubernátor, který by měl k dispozici soukromou armádu. Tečka,“ prohlásil tehdy rezolutně prezident (více o odvolání zde).

K třenicím dochází také mezi kyjevskou vládou a polovojenským uskupením Pravý sektor. V červenci letošního roku asi dvacet jeho členů zaútočilo v západoukrajinském městě Mukačevo na sportovní klub. Při přestřelce s policií zemřeli tři lidé a dalších deset včetně několika policistů bylo zraněno (více o střetu zde).

Členové Pravého sektoru se ukryli do místních lesů, které posléze obklíčila policie. Ozbrojencům se přesto podařilo uprchnout a až v průběhu dalšího týdne tajná služba SBÚ oznámila, že dva z nich dopadla. Jeden z velitelů Pravého sektoru Andrij Stempickyj ale zdůraznil, že se členové bojůvky dobrovolně vzdali, aby mohli podat svědectví o situaci na Zakarpatsku.

Krize na Ukrajině

Mukačevský incident byl největším střetem mezi Pravým sektorem a bezpečnostními složkami kyjevské vlády. Důvodem útoku mohl být majitel klubu, který ultranacionalistickou skupinu kritizoval. Spekuluje se však o tom, že se bojovalo o přerozdělování sfér vlivu na Zakarpatsku a o kontrolu zisků plynoucích z pašování cigaret a dalšího zboží (více zde).

O týden později uspořádal Pravý sektor demonstraci na ústředním kyjevském náměstí Majdan. Vůdce bojůvky Dmytro Jaroš požadoval vypsání referenda o vyslovení nedůvěry současnému parlamentu, vládě a prezidentovi. Navrhoval také vyhlášení válečného stavu a vypovězení minských dohod o mírovém urovnání konfliktu s proruskými separatisty.

Na počátku srpna pak oddíl maskovaných ozbrojenců z Pravého sektoru zaútočili zápalnými lahvemi a kamením na kanceláře proruské ukrajinské strany Opoziční blok ve východoukrajinském Charkově.

Ministr vnitra Arsen Avakov slibuje, že bezpečnostní struktury od jakýchkoliv krminálních živlů vyčistí. První na řadě by měl být batalion Tornado, který byl v polovině června oficiálně rozpuštěn. Jeho bojovníci však odmítají složit zbraně. „Je válka. Nejsme tam od toho, abychom rozdávali cukrátka,“ hájí jednání svých mužů v Donbasu Filoněnko.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video