Ukrajina by v konfliktu s Ruskem zůstala zcela osamocena, míní experti

  19:55aktualizováno  19:55
Severoatlantická aliance, Spojené státy ani jednotlivé evropské státy by v případě válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem Kyjevu na pomoc nepřispěchaly, shodují se experti oslovení portálem iDNES.cz. Debata je však podle nich čistě hypotetická, další válka totiž není v zájmu ani jedné strany.

Ukrajinské lodě v přístavu Oděsa v Černém moři (26.11.2018) | foto: Reuters

Ukrajina dodnes není členem NATO, nevztahuje se na ni článek 5 o společné obraně napadeného člena Aliance a ta tak nemá povinnost v případě nového rusko-ukrajinského konfliktu přijít Kyjevu na pomoc. O to přesně nyní v Evropě žádá ukrajinský prezident Petro Porošenko. 

Fotogalerie

Země Západu by se na stranu Ukrajiny nepřidaly. „Nic takového se nestane, zcela určitě ne. Západ nebude kvůli Ukrajině válčit,“ říká vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

„Vojensky by země NATO určitě na pomoc nepřišly, nicméně víc a víc by proudila pomoc finanční, materiální a vojenská. A to zřejmě od pobaltských států či Polska, které na to mají zdroje, a zřejmě by to bylo na bázi dobrovolnosti. Oficiálně by určitě pomoct nepřišly,“ říká také bezpečnostní poradce a bývalý pracovník NATO Jiří Soukup.

Porošenko by se podle něj neměl spoléhat ani na pomoc Spojených států. „Amerika má ráda země, které nejdřív prokážou schopnost bojovat a bránit se. Těm pak ráda přijde na pomoc. To je třeba Izrael. Nemá ráda země, které neustále něco chtějí. Když se už od roku 2005 schylovalo ke gruzínské krizi, američtí generálové v NATO říkali ‚ani kapku krve za Gruzii, nejdřív musí sama ukázat, že je schopná bojovat‘. Ona byla schopná bojovat pět dnů, to je málo,“ pokračuje s tím, že v současné situaci zřejmě bude v případě Ukrajiny pokračovat takzvaná opotřebovávací „válka“.

„Moskva i Kyjev mají zájem na tom, aby napětí neklesalo a aby se udržovalo. Rusko se určitě bude snažit silně ovlivnit ukrajinské volby a v těch provokacích se bude pokračovat, ať z jedné nebo druhé strany. Co se týče zajatých ukrajinských lodí, Rusko podle mě zkouší, kam až může zajít a co udělá svět. Teď odsoudí námořníky, pak je zavře a bude čekat. A ono se ukazuje, že Západ je čím dál slabší,“ dodává.

Ukrajina má loďstvo asi jako ostrov v Karibiku, na moři je bezbranná

Soukup se však s Visingrem neshodne na tom, zda by Ukrajinci byli schopní se alespoň nějakým způsobem Rusku ubránit. Visingr upozorňuje, že situace je „špatná a ještě horší“. „Ukrajinci svému námořnictvu vždy přikládali malý význam a teď je situace o to horší, že o mnoho svých lodí přišli. Nějaké lodě sice začínají stavět, ale jenom malé a Rusové by je bez přehánění smetli za pár hodin. Ukrajina by se proti Rusku nebyla schopná ubránit v žádné situaci,“ míní.

„Stejně o Ukrajině smýšleli Rusové i odborníci, když začala krize před čtyřmi lety, kdy se začaly ‚odtrhávat‘ východní regiony. Ukrajina byla v zoufalém stavu a řekl bych, že jak se dnes uvádí, že má šest tisíc námořníků, tak tehdy se uvádělo, že je schopná nasadit šest tisíc vojáků do boje. A nejenže se ubránili, ale část území získali zpět. Myslím si, že tím Ukrajina udělala velkou čáru přes rozpočet právě Rusku, které na to nezapomnělo a snaží se údery po určité době vracet,“ podotýká však Soukup s tím, že v případě konfliktu v Azovském moři, které je jeho slovy „velké asi jako Česko bez Moravy“, by Ukrajinci nenasadili jen námořníky.

„Určitě by bylo nasazeno i letectvo a u přístavů také pozemní vojsko. Navíc na Ukrajině už dnes panuje vlastenecký duch a já bych Ukrajince vůbec nepodceňoval. Ukrajinci by bojovali a Rusové do přímého střetu nepůjdou. Je otázka, jestli by Ukrajina při případném střetu nevyužila situace k odpoutání pozornosti a k získání některých východních regionů,“ uvažuje Soukup. 

Rusko nevydělává už pět let

Platí pohled, že stačí, aby v případě války Rusko pohrozilo, že vypne dodávky zemního plynu, a bylo by po válce?
Soukup: „Nebylo by po válce. Když Evropská unie nevezme od Ruska plyn, tak Rusko ekonomicky zbankrotuje a do tří měsíců nebude mít ani na výplaty svých učitelů. 

Když před pěti lety začala krize na Ukrajině, začal také pozvolný sestup Ruska. Za poslední týden klesla cena ropy pod padesát dolarů za barel. 

Rusko už nevydělává a nevydělává už pět let. Žije výrazně z rezerv a všechno, co ruská vláda dělá, dělá hlavně pro své lidi. Ukáže nové zbraně, ale pak je nezačne vyrábět, protože na to nejsou finance. Rusko musí ten plyn a ropu prodávat. Tím se straší už od roku 1990, komunisté a různá další proruská lobby říká, že Rusko nám utáhne kohoutky. Neutáhne. A těch zdrojů je dneska tolik ve světě, ropy je tolik, že už ji víceméně nikdo nechce. 

Američané jsou dnes se svými technologiemi schopní těžit ropu i tam, kde toho není schopný nikdo jiný, možná jen bohaté arabské státy. Rusové jsou technologicky nějakých dvacet třicet let pozadu,“ upozorňuje Soukup.

Stejně jako Visingr říká, že ukrajinská armáda za poslední léta udělala výrazný pokrok. „Ruská média si obvykle z ukrajinské armády dělají legraci. Poté, co Ukrajina reaktivovala systémy protivzdušné obrany S-300, Rusové zbystřili. Ukrajincům se sice nepodařilo tento systém reaktivovat kompletně, zřejmě mají funkční jen některé komponenty, ale i tak je to něco, co se nedá ignorovat. Co se týče dělostřelectva a tanků, mají pár moderních věcí, které rádi ukazují, ale naprostá většina pořád pochází ze sovětských časů. Něco také koupili nebo dostali od Západu, jenže jedna věc je pořídit si nové zbraně a druhá naučit se s nimi rozumně zacházet,“ podotýká Visingr a říká, že za poslední léta se zvedla především morálka ukrajinských vojáků spíš než jejich výcvik. 

„Paradoxně platí, že boje na Donbasu, přestože je vojensky prohráli, Ukrajincům přinesly psychologickou vzpruhu. Dá se říct, že se opravdu zrodili Ukrajinci jako moderní národ. Tedy samozřejmě ti, kteří žijí v západní části země. Znamenalo to morální či ideovou vzpruhu, ale nesmí se to ani přeceňovat. Pořád platí, že mnozí Ukrajinci, kteří dostali mobilizační vyhlášky tady v Česku, se prostě odmítli dostavit. Někde jsem viděl komentář, že jestli Porošenko vyhlásí mobilizaci, dá se očekávat velký příliv zahraničních pracovníků pro Škodovku,“ říká s lehkou nadsázkou Visingr.

„Dnes už se však válka vede všemi prostředky a na všech frontách - diplomatické, ekonomické, finanční, na frontě blokád a embarg, na frontě informační. Vypouštění dezinformací, záškodnické akce a různé únosy. Dělá to Rusko a umí to i Ukrajina,“ uzavírá Soukup.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne

Ve Francii se opět sešli příznivci hnutí žlutých vest, které protestuje proti...

Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu k protivládním protestům sešly asi tři tisíce členů hnutí takzvaných...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Dokážeme skokově ochladit Zemi, ale je to nebezpečné, varuje expert

Martin Dočkal se zabývá krajinným inženýrstvím.

Geoinženýring zná nástroje, kterými se skokově dá ovlivnit klima na naší planetě. Jeho nejtvrdší forma však může být...

Další z rubriky

Jemenci nedodržují příměří, v klíčovém přístavu Hudajdá vypukly boje

Konflikt v Jemenu začal v roce 2014 a vyžádal si podle OSN deset tisíc obětí na...

Tvrdé boje a letecké údery hlásí z oblasti kolem klíčového jemenského přístavu Hudajdá provládní zdroje a obyvatelé...

Dost bylo ticha. Ve Štrasburku uctili oběti útoku minutou hluku

Na pietním místě pro oběti štrasburského útoku se kromě svíček objevilo také...

V centru Štrasburku se v neděli sešly stovky lidí, aby uctily památku obětí úterního atentátu. Zahynuli při něm čtyři...

Podezřelý z útoku ve Štrasburku sympatizoval s IS, tvrdí jeho otec

Hlavní podezřelý z úterního útoku ve Štrasburku Chérif Chekatt.

Devětadvacetiletý muž podezřelý z úterní střelby na vánočních trzích ve Štrasburku sympatizoval s teroristickou...

Najdete na iDNES.cz