Svět se ubírá směrem, který je dlouhodobě neudržitelný. Je naléhavě třeba vytyčit nový kurz, který vnese do ekonomického mainstreamu spravedlnost a ekologické ohledy. Proto musíme zavést do praxe trvale udržitelný rozvoj – ne navzdory hospodářské krizi, nýbrž právě kvůli ní.
Autoři výzvyPrezidentka Tarja Halonenová je první ženou v čele Finska. Zvolena byla v roce 2000   Jihoafrický prezident Jacob Zuma byl v éře apartheidu deset let vězněn. Je popáté ženatý a má dvacet dětí. |
Úkolů, před nimiž dnes stojíme, je mnoho. Ekonomiky klopýtají, ekosystémy čelí silnému náporu a nerovnost – uvnitř států i mezi nimi navzájem – se prudce zvyšuje. Tyto příznaky mají společnou základní příčinu: spekulativní a často úzké zájmy vytlačily společné zájmy, společnou zodpovědnost a zdravý rozum.
Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun nás jako spolupředsedy Vysokého panelu OSN pro globální udržitelnost požádal, abychom ve spolupráci s dvaceti nejvýznamnějšími představiteli světa tyto otázky řešili. Náš úkol je zřejmý: navrhnout, jak zajistit větší příležitosti většímu počtu lidí s menšími dopady na naši planetu.
Jaké budou životní náklady lidstva?
Zpráva Gro Brundtlandové, pojmenovaná po norské expremiérce, vyzvala před čtvrt stoletím k vytvoření nového pojetí trvale udržitelného rozvoje. Konstatovala, že trvalý hospodářský růst, sociální spravedlnost a ekologická udržitelnost jsou vzájemně provázané.
Jsme přesvědčeni nejen o tom, že tento koncept je zdravý, ale také že je dnes důležitější než kdykoliv dříve. Nyní musíme přenést teorii do praxe tím, že zařadíme trvale udržitelný rozvoj do ekonomického mainstreamu a jasně uvedeme, jaké jsou dnes i v budoucnu náklady na činnost – a také na nečinnost.
Vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel na zeměkouli i jejich nároků bude svět do roku 2030 potřebovat nejméně o 50 procent více potravin, o 45 procent více energie a o 30 procent více vody. Naše planeta se blíží k vědecky stanoveným mezním bodům, a v lecčems je dokonce překonává. To má vážné důsledky pro naše hospodaření s globálními statky – a pro snižování chudoby: mají-li rozvojové země realizovat své legitimní růstové plány, budou potřebovat více času a také finanční a technologickou podporu, aby mohly přejít na trvalou udržitelnost.
Menší svět, ale více hrozeb
Navzdory těžkostem zůstáváme optimisty. Převládající formou vlády je dnes na celém světě zastupitelská demokracie. Vědecké pokroky umožnily lepší pochopení klimatických rizik a hrozeb pro ekosystém. Miliardy lidí jsou propojené technologiemi, které zmenšily svět. Jsme přesvědčeni, že můžeme vzít rozum do hrsti, abychom si budoucnost vybrali my sami, místo aby si ona vybrala nás.
HLAD. Většina lidi žije v Pákistánu pod hranicí chudoby, bez zahraniční pomoci by byl s nimi konec.
Největší riziko představuje setrvání na naší současné dráze. Dítě, které se letos narodí, dosáhne v roce 2030 dospělosti. Nemůžeme si vzít na jeho život hypotéku, abychom měli jak financovat náš od základu neudržitelný a nespravedlivý způsob života.
Jak tedy začneme řešit impozantní úkol přebudovat naši globální ekonomiku, zachovat životní prostředí a současně poskytnout všem lidem větší příležitosti a spravedlnost včetně rovnosti pohlaví? Několik návrhů přináší zpráva našeho panelu s názvem Přizpůsobiví lidé, přizpůsobivá planeta.
Za znečišťování se musí začít platit. A tvrdě
Za prvé musíme měřit a oceňovat to, na čem opravdu záleží. Trh musí odrážet celkové ekologické a lidské náklady ekonomických rozhodnutí a vytvořit cenové signály, jež zprůhledňují důsledky činnosti – a nečinnosti. Znečišťování – včetně uhlíkových emisí – už nesmí být bezplatné. Dotace fosilních paliv, které pokřivují ceny a obchod, by měly být do roku 2020 utlumeny. Dále musíme vyvinout způsob, jak měřit rozvoj jinak než podle růstu HDP, a do roku 2014 navrhnout nový index trvale udržitelného rozvoje.
Za druhé musíme do centra trvalé udržitelnosti postavit vědu. Žijeme v éře obrovského dopadu lidské činnosti na planetu, k němuž se přidávají bezpříkladné technologické změny. Věda musí ukazovat cestu k informovanějšímu a integrovanějšímu politickému rozhodování, včetně rozhodování o klimatických změnách, biodiverzitě, hospodaření v oceánech a příbřežních oblastech, nedostatku vody a potravin a planetárních "hranicích" (vědeckých prazích definujících "bezpečný operační prostor" pro lidstvo). Abychom viděli věci v širším měřítku, navrhujeme pravidelně zpracovávat Výhled globální udržitelnosti, který bude integrovat znalosti nabyté v různých sektorech a institucích.
Za třetí musíme poskytnout podněty k dlouhodobějšímu uvažování. Tyranie nutnosti nikdy není naléhavější než v časech krize. Musíme nadřadit dlouhodobé myšlení krátkodobým požadavkům, a to jak na trhu, tak i u volebních uren.
Čekají nás extrémní počasí i ceny
Za čtvrté bychom se měli připravit na krušné časy, které nás čekají v důsledku extrémního počasí, nedostatku zdrojů a cenových výkyvů, jež se staly "novým standardem". Potřebujeme zvýšit svou odolnost tím, že budeme podporovat snižování rizika katastrof a budování pevných záchranných sítí pro nejzranitelnější. Je to investice do společné budoucnosti.
Za páté je nezbytně důležité překlasifikovat spravedlnost na příležitost. Nerovnost a vyřazování žen, mládeže a chudých lidí ze společnosti podkopává globální růst a hrozí narušit pojivo mezi společností a jejími institucemi. Posílení práv žen může mít potenciálně obrovský přínos i pro globální ekonomiku.
Zajistíme-li, aby rozvojové země měly dost času i finanční a technické podpory k přechodu na trvale udržitelný rozvoj, bude to v konečném důsledku přínosné pro všechny. Podpora spravedlnosti a začleňování je správné řešení – a také inteligentní řešení vedoucí k trvalé prosperitě a stabilitě.
Žádný expertní panel, ani ten náš, nezná odpovědi na všechny otázky. Budeme-li však spolupracovat, můžeme přispět k proměně našeho světa. Vyzýváme špičky ve všech sektorech společnosti, aby se k nám připojily. Potřeba je naléhavá, příležitosti obrovské. Pojďme je chytit za pačesy.
Copyright: Project Syndicate, 2012.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
