Marcela Novotná nastoupila jako zaměstnankyně na velvyslanectví Indie v Praze v březnu roku 2013. Po téměř roce ji indický úřad vyhodil a to kvůli porušení povinností zaměstnance zvláště hrubým způsobem - alespoň to stojí v Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Marcele kvůli tomu Úřad práce ČR odmítl vyplácet podporu v nezaměstnanosti.
„Onemocněla jsem, šlo hlavně o zánět ledvin a související komplikace. Volala jsem jim o dva dny dříve, protože byl víkend,“ uvedla Marcela. „Tehdy mi řekli, že je vše v pořádku. Domluvili jsme se, že jim neschopenku pošlu. To jsem udělala. Myslela jsem si, že je všechno v pořádku. Jenže pak mi přišla výpověď,“ popsala Marcela.
Výpověď v angličtině
„Přišel dokument nazvaný ORDER,“ upřesnil její právní zástupce Daniel Uličný. Ve dvou odstavcích a třech větách v oznámení psaném anglicky bylo uvedeno, že se Marcela od 1. listopadu 2013 do 13. ledna 2014 nedostavila do práce. Z toho důvodu úřad ukončuje s paní Marcelou spolupráci a už nebude využívat jejích služeb. „Práce na velvyslanectví utrpěla její dlouhodobou nepřítomností,“ píše se v dokumentu.
Bývalá uklízečka nicméně tvrdí, že do práce nepřišla až k 25. listopadu, jak stojí na jejím potvrzení o pracovní neschopnosti. Podle Uličného navíc ambasáda pokaždé tvrdí něco jiného. „Jednou uvedli, že do práce přišla 1., 3. a 6. listopadu. Proč by to dělala?“ otázal se a doplnil, že navíc indický úřad paní Novotné naposledy poslal výplatu za celý listopad. „Proč, když tvrdí, že tam nebyla?“
Redakce iDNES.cz v této souvislosti oslovila i samotnou ambasádu a poprosila ji o vyjádření. Do vydání článku na otázky nedostala žádnou odpověď.
Velvyslanectví ženě následně odmítlo vydat zápočtový list. Přestože by podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neměla být absence zápočtového listu překážkou k získání nového pracovního místa, Marcela od té doby práci sehnat nemůže.
„Zkoušela jsem to již několikrát, bez zápočtového listu mě ovšem zaměstnavatelé odmítli,“ nastínila žena. Od roku 2014 je tak bez práce, poslední výplatu dostala v listopadu 2013. Doma má studujícího syna a jediným příjem do rodiny přináší její partner.
Horký brambor mezi soudy
Podle ministerstva zahraničních věcí mají ambasády cizích států personál, který zaměstnává cizí stát – tedy země daného velvyslanectví. Jedná se například o diplomatické zástupce, administrativní a technický personál a služební personál.
„Dále mohou zaměstnávat občany přijímajícího státu či osoby, které mají v přijímajícím státu povolený trval pobyt, a to v režimu takzvaných místních sil,“ uvedl Michal Bucháček z resortu. Tito zaměstnanci jsou pak zaměstnáváni podle místního práva - českého zákoníku práce. Spory se zaměstnavatelem, tedy cizím státem a ambasádou, pak řeší české soudy. U nich skončil právě případ paní Marcely.
Pracovně-právní spory řeší obvykle soudy prvního stupně. Vzhledem k tomu, že paní Marcela podala žalobu právě na cizí stát, trvalo zhruba dva roky, než se soudy vůbec dohodly, který z nich se bude věcí zabývat.
Fungování velvyslanectvíPodle ministerstva zahraničních věcí je fungování velvyslanectví obtížné stručně popsat ve všech aspektech. "Diplomatické mise vykonávají úkoly, které jsou jim svěřeny takzvaným vysílajícím státem (tedy cizím státem), a to zejména v oblasti politické, ekonomické, konzulární, vojenské, kulturní," uvedl Michal Bucháček z resortu. Fungování ambasád je dán Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, respektive Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích, které jsou součástí českého právního řádu. Právě úmluva o diplomatických stycích uvádí, že přijímající stát musí zajistit "nedotknutelnosti diplomatické mise", tedy například bezpečnost velvyslanectví, či "zabránění rušení klidu mise nebo újmě na její důstojnosti". Česká republika v roce 2015 ratifikovala Úmluvu OSN o jurisdikčních imunitách států a jejich majetku. Dokument mimo jiné také pojednává o exekuční imunitě cizího státu a jeho majetku, konkrétně se jedná o článek 18 a 19. Dle nich používá majetek cizího státu imunity vůči všem formám donucovacích opatření souvisejících se soudním řízením. Výjimky v těchto případech mohou nastat pouze tehdy, pokud dotčený cizí stát výslovně souhlasí s donucovacími opatřeními ve smlouvách či ve svém prohlášení. Přestože tato Úmluva v Česku ještě nevstoupila v platnost, je podle ministerstva zahraničí považována za kodifikaci obecně závazného mezinárodního práva obyčejového. |
Mezitím ovšem Marcela byla a stále je bez vlastního příjmu i bez podpory od státu. Její tehdejší právní zástupce se proto obrátil na exekuční soud, aby pomohl své klientce alespoň tím, že bude chtít na základě předběžného opatření po indickém úřadu část výplaty, kterou by dostávala do vyřešení celého sporu.
Marcela tak na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze a následném potvrzení Vrchního soudu měla od velvyslanectví dostávat 14 tisíc měsíčně. Částku ovšem dostávala jen několik měsíců, a to ještě přes exekutora, protože ambasáda sama předběžné opatření nerespektovala. Pak se do celého případu vložilo ministerstvo zahraničních věcí, které se postavilo proti vyplácení peněz Marcele.
Ve svém odůvodnění ministerstvo zmiňuje takzvanou exekuční imunitu cizího státu a jeho majetku, kterou musejí soudy ve svém rozhodování zohlednit. „Majetek cizího státu v zásadě používání imunity vůči všem formám donucovacích opatření souvisejících se soudím řízení,“ uvádí dokument, který má redakce iDNES.cz k dispozici.
Jeho autor, náměstek ministra Martin Smolek, nicméně připouští, že na základě mezinárodních dokumentů může být majetek využíván pro jiné než neobchodní účely státu. „Za takový majetek podléhající exekuci však nelze považovat majetek užívaný či určený pro užívání při výkonu diplomatických a konzulárních funkcí cizího státu - včetně bankovních účtů diplomatických misí a konzulárních úřadů,“ uvedl. Jinými slovy – bankovní účet velvyslanectví, ze kterého Marcela dostávala peníze, je chráněn imunitou. Rozhodnutí soudu je pravomocné a platné, ale v praxi nevykonatelné.
Vyplácení tak bylo zastaveno. Tuto skutečnost nakonec potvrdil i Nejvyšší soud České republiky. „Exekuční imunita neomezuje pravomoc vést proti cizímu státu soudní řízení, ale omezuje následnou možnost vynutit povinnosti uloženému cizímu státu soudním rozhodnutím,“ uvedl soud ve svém odůvodnění. Po přibližně devíti měsících tak Marcela přišla o finanční podporu, které jí měla podpořit do vyřešení celé kauzy.
Redakce iDNES.cz požádala resort zahraničí o vyjádření, ministerstvo na otázky neodpovědělo.
Nejasná budoucnost české uklízečky
Uličný uvedl, že není jasné, zda se někdy jeho klientka dočká řádného právního zadostiučinění. „Pokud má klientka ve sporu uspěje, řekněme v obou stupních, přepíše se maximálně v jejích záznamech, že nebyla propuštěna, jak se říká, „na hodinu“. Zbaví se alespoň tohoto stigmatu,“ nastínil právník.
K původní žalobě plánuje přidat další o částečnou náhradu mzdy. „I kdybychom případně v tomto uspěli, tak zde může být opět problém s vykonavatelností,“ uvedl. Obdobně jako u předběžného opatření by sice soudy mohly rozhodnout ve prospěch paní Marcely, z právního hlediska bude ovšem rozhodnutí soudu nevykonatelné kvůli exekuční imunitě ambasády.
Jak to tedy s paní Marcelou nakonec dopadne, není jisté. První jednání v žalobě podané v roce 2014 by mělo být nařízeno ještě letos. Případ leží u Městského soudu v Praze.
„Je to strašné. Nic špatného jsem neudělala, jen jsem šla na nemocenskou. A z toho vznikl celý tenhle proces. Přijde mi zcestné, že se takovou dobu člověk musí soudit a právo na zadostiučinění mu znemožňují různé úřady,“ uzavřela Marcela.
