Vesmír: Ukazujeme srozumitelnou vědu, která se nevyhýbá slepým cestám

  8:15aktualizováno  8:22
Slepé cesty nejsou atraktivní. Jenže věda jimi často musí jít, aby nakonec došla svého cíle. Časopis a web Vesmír se nebojí témat, která na první pohled atraktivní nejsou. Jak se daří malému titulu, který píše o velkých věcech? Přinášíme v Rozhovoru s Ondřejem Vrtiškou, vědeckým novinářem a členem redakce Vesmíru.

| foto: MediaHub / Ondřej VrtiškaMediahub

Čtenáři časopisu Vesmír si už zvykli, že na webu ho doprovázejí nové webové stránky. Jak vznikly?

Počátkem roku 2014 jsme se rozhodli, že musí vzniknout nový web Vesmíru. A že nemůže fungovat na základě webu starého, protože by to byla akce časově nesmírně náročná.

V jaké situaci papírového Vesmíru jste web spouštěli?

Lidé, kteří časopis znali, si často mysleli, že už nevychází, a lidé, kteří ho neznali, si mysleli, že jde o časopis o vesmíru. Lidé mladší ho většinou neznali vůbec. Název časopisu vlastně dnes je i trochu zátěží. Jak přeložit tehdejší význam “všehomír” nebo “celý svět”? (Časopis vznikl v roce 1871, pozn. red.) Snad “časopis o všem okolo vás”? To v kontextu současného marketingu taky není moc šikovné. Ten název ale samozřejmě měnit nemůžeme, nechceme a nebudeme.

Rozhodli jsme se, že spustíme jednoduchý online magazín postavený na WordPressu, který poběží paralelně vedle starého webu s archivem tištěného Vesmíru. Bude responzivní, snadno se s ním bude pracovat na sociálních sítích a tak dále. A časem oba weby spojíme. To jsme ještě netušili, že toto přechodné období bude trvat přes tři roky. Spojit oba weby se ukázalo technicky i finančně náročnější, než jsme čekali. Až loni v listopadu jsme dali WordPressu sbohem a oba weby jsme spojili v novém redakčním systému.

Změnil se web i po stránce obsahu?

Přibyly články publikované pouze online. Ale hlavní změny souvisejí se změnami tištěného Vesmíru. Přibyly rubriky s kratšími aktualitami Mozaika a Zákulisí, pravidelný rozhovor, Vertikála připomíná a komentuje texty z archivu – těžíme z toho, že Vesmír tu je už 150 let. A s těmito obsahovými změnami šla ruku v ruce změna grafické podoby tištěného časopisu, který také dostal nový řád a novou dynamiku. Grafický návrh tištěného Vesmíru byl mimochodem tématem jednoho semestru na UMPRUM v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace, byť jsme se nakonec rozhodli pro jiné řešení.

[chooze:gallery;value:9433]

Jeden z našich redaktorů Marek Janáč má za sebou dlouholetou rozhlasovou praxi a má zkušenosti s televizními dokumenty. Na Vesmir.cz proto najdete audioreprotáže i videa, pokud na ně v našem velmi úzkém týmu najdeme prostor. Profesor Jaroslav Petr dělá něco jako audioblog – na mikrofon stručně komentuje vědecké novinky, které ho zaujaly. Je to tak trochu testovací formát, do budoucna bychom chtěli takové blogy dělat i s vědci, kteří jedou na expedici třeba do papuánského pralesa nebo do Arktidy, jejich aktuální postřehy by se touhle cestou dostaly na web velice rychle.

Jak lákáte mladé čtenáře?

Máme vůbec takovou šanci? Zajímá je „dlouhé papírové čtení“? Tištěné verzi časopisu by cestu k mladým čtenářům jistě usnadnilo větší zjednodušení a zkrácení textů, klipovitost, přímočarost. Jenže my si s časopisem žádné velké skopičiny dovolit nemůžeme. Byla by to rezignace na charakter časopisu, který ho provází už od samého počátku. A taky bychom se vrhali na už obsazený trh. Chceme zabezpečit existenci Vesmíru, aniž bychom ho dramaticky vzdálili jeho historicky dané tváři. V rámci těchto hranic se snažíme oslovit co nejširší spektrum čtenářů. Samozřejmě i z mladé generace. Vědomě se vzdáváme možnosti zaujmout ji plošně, cílíme na ty pro vědu zaujaté, motivované. Změny, které jsme na webu i v tištěné podobě udělali, jdou právě tímto směrem – ostatně někteří ze starších čtenářů nám to vyčítají. Je to balancování na hraně.

Stojíte na předplatitelské základně?

Ano, předplatitelé jsou pro nás klíčoví, na stáncích se Vesmíru prodá o dost méně. To je myslím charakteristické pro naprostou většinu nízkonákladových časopisů.

Má takto cílený časopis vůbec šanci na českém trhu obstát?

Žijeme v době dlouhodobé krize médií. Omezují se stavy redakcí, jde se cestou nejmenšího odporu, a tím mizí poctivě dělaná novinařina. Ale taky se uvolňuje prostor pro média typu Vesmír, stále jsou čtenáři, kteří chtějí poctivě dělané texty.

Děláme je co nejsrozumitelněji, nejčtivěji, nejzábavněji, ale jakýkoliv úkrok k povrchnosti by pro nás znamenal podrážděnou reakci čtenářů. Takový možná úsměvný příklad: když místo latinského termínu “thymus” použijeme brzlík, můžeme očekávat i reakci typu “přátelé, tady jsme na stránkách Vesmíru, ne v řeznictví”. Takové čtenáře máme, jsou to naši čtenáři a počítáme s nimi. Ale všeho s mírou. Jsme smířeni s tím, že ty opravdu konzervativní ztratíme. Těch, které máme šanci větší srozumitelností naopak získat, je více.

Co kdybyste dělali zjednodušenou verzi článků jen pro web?

To nebude fungovat ekonomicky, na to prostě nemáme kapacitu. Já si ale myslím, že máme možnosti i v komunitě lidí, kteří o přílišné zjednodušování nestojí. Všichni předplatné určitě ještě nemají, my ještě můžeme vytěžit čtenářskou skupinu, která chce Vesmír takový, jaký je po těch změnách, o kterých jsem mluvil. Motivací k předplácení navíc dnes už nemusí být jen “chci ten papír”, ale také “chci být součástí té komunity”. Chci podpořit Vesmír. Co si budeme povídat, naši stávající i potenciální čtenáři jsou velmi zaměstnaní lidé, nemají čas. A samozřejmě většina z nich čte také anglicky a zde v oblasti popularizace vědy existuje nepřeberné množství velmi kvalitně udělaných textů. Takže musíme obstát i v této konkurenci. My samozřejmě můžeme nabízet český kontext, témata, která se týkají dění u nás, a všechno tohle děláme. Pro nás jsou cestou předplatitelé, kteří si asi nepřečtou úplně všechno, ale rádi nás podpoří. Je to cesta, kterou v současnosti jdou i média primárně nepopularizující vědu – The Guardian, The Washington Post a jiná. Zaprvé říkají, kupte si nás, protože vám máme co nabídnout, a hned zadruhé pomůžete tím poctivé žurnalistice, demokracii, kritickému myšlení – prostě něčemu, co jejich čtenáři vnímají jako důležité. Říkají “vy nás chcete, my vás potřebujeme, jsme v tom spolu“.

Nabízíte za takovou podporu i něco navíc, třeba eventy?

Pro středoškoláky se snažíme dělat workshopy v laboratořích spřízněných institucí, střední školy mohou za výhodnou cenu koupit úspěšným studentům elektronické předplatné. Třeba si na časopis zvyknou a přeplatí si ho. Pořádali jsme expedici Meteorit a dělali další projekty, především Marek Janáč je v tom velmi činorodý. Jsme ale malé “eseróčko” a ani v téhle oblasti si nemůžeme dovolit akce, které budeme jen dotovat. Musejí mít reálný dopad.

MediaHub / Ondřej Vrtiška

MediaHub / Ondřej Vrtiška

?

Plánujete další větší projekty?

Debaty o dalších plánech se vždy točí kolem toho, do jaké míry dělat věci, které se z dlouhodobého hlediska vyplatí, jenže zároveň vyžadují práci či investici navíc, a do jaké míry se soustředit pouze na časopis. Ten je samozřejmě primární, ale pokud bychom neměli akce jaksi “navíc”, které ale jsou vidět, zavřeli bychom si dveře do budoucnosti.

Jaké máte zkušenosti se sponzoringem?

V roce 2014 jsme dostali velký sponzorský dar od Nadačního fondu Neuron, jeden milion korun. Pak nám tři roky po sobě pomohl Nadační fond Avast v součtu ještě o něco vyšší částkou. Než jsme do redakce přišli my, tři noví lidé, kteří dali dohromady nový web a další věci, byl Vesmír ekonomicky nezávislý. Dostával sice drobnou podporu od Českého literárního fondu, ale jinak se uživil z předplatného a inzerce. S námi náklady samozřejmě stouply. Spuštění nového webu také nebyla levná záležitost. Tohle všechno bychom bez sponzorských příspěvků udělat nemohli. Tištěný náklad sice roste, ale zatím to nestačí. Trh na změny reaguje se zpožděním. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se bez sponzorů či mecenášů zcela obejdeme.

Je prestiž tím důvodem, kvůli kterému pro vás vědci píšou?

Naší výhodou je tradice a dobré jméno ve vědecké komunitě. Spousta autorů pro nás prostě píše ráda, skutečně to berou jako svého druhu prestižní záležitost nebo jako způsob, jak oslovit publikum, které je pro ně zajímavé. Kdyby to měli dělat jen kvůli honoráři, tak by ten časopis vycházet nemohl.

Na českém trhu je Vesmír unikátní tím, že ho vědci opravdu píšou. A není to časopis Akademie věd nebo jiné jednotlivé instituce, takže není omezen tím, odkud jeho autoři přicházejí. A není jednooborový. To jsou všechno výhody, na kterých můžeme stavět. Ale je to samozřejmě těžké, český trh je malý a my v něm cílíme na minoritu.

Vesmír neprezentuje vědu jako cestu od úspěchu k úspěchu. Vědu ukazujeme jako komplikovanou cestu plnou tápání a neúspěchů i slepých uliček, což není úplně sexy. (Jako příklady textů, které se oněm neatraktivním tématům věnují, nabízíme omyly vědy jako Téma měsíce, neznalost jako hybný moment vědy v rozhovoru s americkým neurovědcem Stuartem Firesteinem nebo pohled na to, jak tiskové zprávy zveličují výsledky výzkumu.) Ale jednou z úloh Vesmíru je ukazovat vědu, jaká opravdu je, každý den se prostě nevymyslí lék na rakovinu a nový čistý zdroj energie. A když Vesmír chce podporovat kritické myšlení, nemůže dělat články typu ”deset nejroztomilejších zvířat světa”. Z toho ale samozřejmě vyplývá náročná práce s texty. Děláme z nich faktograficky nabité články, které zaujmou.

Fungujeme jako komerční subjekt, ale děláme v podstatě neziskovou věc. Lidé z byznysu se nám asi budou smát. Možná děláme věc pošetilou, ale baví nás, vidíme v ní smysl.? 

Autor:


ROZSTŘEL: Serena to neustála, měla se omluvit, řekl Štěpánek

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemřela chovatelka uštknutá mambou, podle lékařů ale z jiné příčiny

Mamba zelená, kterou odchytil herpetolog do boxu. (05.10.18)

Žena, kterou v minulém týdnu uštkla mamba zelená, zemřela. Podle lékařů ale nebyl příčinou útok smrtelně jedovatého...

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...



Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...



Další z rubriky

Zpravodajství nezajímá třetinu Čechů, hlavně mladších, ukázal průzkum

Ilustrační snímek

Zpravodajství v Česku nesleduje nebo minimálně sleduje třetina lidí mezi 15 až 79 lety. Většinou mladší lidé, další...

Witowská odmoderuje debatu Zemana s Babišem ke stoletému výročí republiky

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

V den stého výročí vzniku Československa Česká televize odvysílá debatu prezidenta s premiérem. Vzájemnou diskuzi...

Romové nechtějí jít debatovat do ČT o Zemanovi, bojí se provokací

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

V posledních dnech museli Romové čelit řadě urážlivých výroků ze strany prezidenta Miloše Zemana o tom, že nepracují a...



Najdete na iDNES.cz