Historik a specialista na mezinárodní vztahy Martin Janeček, který studoval ve Francii a žije střídavě v Paříži a Praze, se ve své publikaci „Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra“ zaměřil na kulturní kontext vzniku islámské kultury. Jako její nejvýraznější rys určil právě rozpínavost.
Janeček se obává příliš tolerantního postoje k celé islámské kultuře. Celý systém islámu prý otevřeně usiluje o světovládu, což nelze akceptovat. Má tak zcela jiný názor než například uznávaný arabista Zdeněk Müller. Rozhovor s Müllerem přinesl server iDNES.cz v polovině října (čtěte zde)
Ukázka Islamismus jako staronová totalitní ideologie
Je třeba vědět, že od samého začátku muslimové využívali protikladů a slabostí křesťanského světa. I dnešní hrozivá síla islámských extremistů mohla nabýt takových rozměrů jenom díky tomu, že Sověti financovali a vycvičili Arafata, Násira a Saddáma Husajna a Američané Usámu bin Ládina.
Knihu si můžete koupit zdeKnihu Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra si můžete stáhnout na Knihy.idnes.cz za 149 Kč, což je o téměř o polovinu méně, než činí běžná cena tištěné knihy.  |
Posledních sto let bylo poznamenáno třemi velkými ničivými silami: nacismem, komunismem a islamismem. Všechny tři se rozvinuly na půdě, kterou jim připravila krize křesťanského světa. Nacismus a komunismus byly jednoznačně systémy vycházející z opozice teocentrického chápání světa, jež křesťané nedokázali dostatečně hájit. Islám se může jevit jako monoteismus, jako teocentrický hodnotový systém. Je faktem, že odmítá laxnost západního světa, že je schopen dát svým stoupencům často velkou morální sílu. Ale bůh svaté války není Bohem Bible! A bude jím ještě méně v blízké budoucnosti, až zbraně hromadného ničení poskytnou jejich vlastníkům možnost zničit lidstvo.
Čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung říkal, že dojde-li ke třetí světové válce, polovina lidstva zahyne, ale ti, co přežijí, budou žít v socialismu. Íránský prezident Ahmadínežád obdobně pravil, že v příštím nukleárním konfliktu s Izraelem Írán ztratí třeba patnáct milionů obyvatel, že to je však cena, kterou stojí za to zaplatit, aby byl zničen židovský stát. Ani jeden z těchto fanatiků neměl v srdci skutečného Boha a rovněž tak ne člověka. Oba ovládala jenom šílená pýcha. Aby ideál, se kterým se ztotožňovali, mohl triumfovat, byli- či jsou - ochotni obětovat miliony lidských životů! Severní Korea, kde ideály Mao Ce-tunga přežívají houževnatěji než v Pekingu, dnes spolupracuje na nukleárním programu Íránu.
Ukázka Cesta ke světovládě
Islámský svět má za sebou čtrnáct století válek proti Evropě, vedených ve jménu náboženské povinnosti, jasně stanovené v Koránu a v dalších textech, které považuje za svaté. Slabostí a ústupky ho rozhodně neodzbrojíme. Naopak! Je třeba, abychom si byli vědomi, že islámská koncepce Boha je zcela jiná než ta, která vychází z Bible. V islámu je Bůh tak všemocný, že člověk ztrácí svou nezávislost a svou zodpovědnost. Jestliže někdo vítězí, tak je to proto, že Alláh ho nechává vítězit. Jestliže někdo ztrácí sílu, tak je to proto, že si nic lepšího nezasluhuje a Alláh mu sílu odnímá.
Přesto však porážky, které muslimové utrpěli v různých válkách s americko-evropským světem, je posílily v jejich nenávisti a touze po odplatě. Navíc demografická exploze staví muslimský svět do situace, kdy rozpínavost je pro něj životní nutností. Utěšování nám nebude nic platné. Střetnutí bude nevyhnutelné dříve či později. Čím později k němu dojde, tím obtížnější pro nás bude v něm zvítězit.
Znamená to, že jsme „váleční štváči“, snící o další světové válce, končící atomovou katastrofou? Rozhodně ne! Ideální vítězství, to, o které musíme usilovat, je vítězství dosažené tím, že ukážeme naši rozhodnost k boji, a tak se nakonec boji vyhneme. To se podařilo „svobodnému světu“ ve střetnutí se sovětským blokem. Islámský svět není zase tak silný. Jenom velmi obratně využívá našich slabostí, strachu, rozporů, neochoty učinit nějaké oběti.
Tak tomu bylo od samého počátku islámu, tak tomu bylo v obou světových válkách i za studené války. Jestliže evropsko-americký svět znovu najde svou totožnost, jestliže bude jednotný proti společnému nepříteli, nemusí se bát.
Na prvním místě je ovšem nezbytné usilovat, aby Evropané v sobě znovu našli dostatek lásky k životu a vůle ho předávat dál, aby eliminovali závislost na přistěhovalectví. K tomu je nutné aktivně prosazovat politiku ochrany rodiny, jež musí být absolutně prvořadým cílem všech zodpovědných činitelů. Jedině tak naše kultura a naše hodnoty budou moci přežít. A dokud přistěhovalectví zůstává nutné, je třeba přijímat pouze přistěhovalce, kteří nejsou muslimy. To je naše právo, které nám nikdo nemůže upírat. Nejde o „rasismus“, nýbrž o obranný boj proti totalitní ideologii, otevřeně usilující o světovládu.
