"Člověk se sluchátky neslyší přijíždějící vlak. Zaslechne až houkání, které přichází na poslední chvíli. Poslední pohyb před střetem pak bývá vyndání sluchátek z uší, aby zjistil, co se vlastně děje. Následuje náraz," popsal, jak takový střet obvykle vypadá, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský.
Podobných střetů v posledních letech přibývá. "Sluchátka jsou trend, který se nejen u nás, ale v celé Evropské unii rozmáhá zejména s rozvojem chytrých mobilních telefonů," řekl mluvčí SŽDC.
Začíná to být tak nebezpečné, že se železničáři rozhodli na sluchátka upozornit. Na odstavném nádraží Praha-jih proto připravili ukázku, jak takový střet člověka s vlakem vypadá, včetně zásahu drážních hasičů u následků.
Lokomotiva rozstřelila figuríny, oproti realitě chyběla jen krev
Do kolejí postavili dvě figuríny mladých lidí s nezbytnými sluchátky. Proti nim se rozjela lokomotiva rychlostí čtyřicet kilometrů v hodině. "To je rychlost, kterou jezdí vlaky, když se blíží do stanice," uvedl Ptačinský. Střet byl pro figuríny podle očekávání naprosto devastující. Jejich trosky skončily na lokomotivě a pod ní v kolejišti.
"Při reálném střetu to vypadá podobně, jen tu v tomto případě není krev," řekl vyšetřovatel nehod na železnici Libor Snoza. Obvyklé je podle něj i to, že trosky zůstaly v kolejišti. Občas se sice stane, že vlak člověka zachytí a odhodí, ale to není tak časté. "Drtivou většinu případů střetů tvoří sebevraždy, a tam se stává, že si lidé lehnou," uvedl Snoza.
Po nehodě jsou na místě obvykle první hasiči. Ti zjišťují, zda je možná záchrana sraženého. Jsou na podobné případy připraveni, vozí mimo jiné i defibrilátor. Většinou jsou ovšem následky střetu fatální a hasičům nezbývá než počkat na policisty, koronera a vyšetřovatele.
Na místě neštěstí, které hasiči uzavřeli, začíná vyšetřování. "Cílem je zjistit, kdo za to může. U tohoto typu mimořádných událostí je to v podstatě jasné, ale podle platných zákonů každou takovou událost prošetřit musíme," řekl Libor Snoza. Vyšetřování přímo na místě trvá v průměru dvě až tři hodiny, podle okolností tragédie. Po tu dobu je zastaven provoz.
Prací hasičů SŽDC je na závěr uklidit místo neštěstí. Jsou to oni, kdo vyprošťují a také odnáší těla z kolejí. "Nejhorší jsou případy, kdy jsou obětí děti, maminka s kočárkem nebo těhotná žena," řekl Václav Mlejnský, velitel jednotky hasičů SŽDC.
Obětí střetu s vlakem přibývá, statisticky je to přes jednu denně
Za prvních pět měsíců letošního roku zahynulo na přejezdech 109 lidí a dalších 70 jich bylo zraněno. Loni to bylo za celý rok 223 obětí a 148 zraněných. Podle statistik za posledních deset let se tato čísla nijak podstatně nemění. Vždy ročně zemře pod koly vlaku přes dvě stě lidí. Výrazně ubylo jen chodců, kteří zahynou při střetu s lokomotivou na přejezdech.
Drtivou většinou obětí tvoří sebevrazi, podle dlouhodobých statistik více než osmdesát procent. Obvykle si vybírají odlehlá, často těžko přístupná místa. Železničáři uvedli, že podle jejich zkušeností rádi volí pendolino.
Vedoucí provozu odstavného nádraží Praha-jih Václav Sosna připomněl, že každá taková událost je trauma pro strojvedoucí a zasahující hasiče. "S ohledem na prezentovaná čísla, na to, že na každý den vychází nejméně jedna taková událost, je to alarmující, hrozné," uvedl.
