Nejvyšší soud se na podnět ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše zabýval tím, zda vyzbrojení milicí bylo v souladu se zákonem (pokud ne, dopustili by se obvinění trestného činu nedovoleného ozbrojování).
Ministr zastával názor, že obviněný Štrougal a další funkcionáři museli vědět o nezákonném postavení Lidových milicí. Nejvyšší soud však vypočítal řadu předpisů a norem, které s milicemi počítaly. Například zmiňuje vyhlášku o pravidlech silničního provozu, která na jejich existenci pamatuje.
Po tomto rozhodnutí není vyloučeno, že odpovědnosti unikne například někdejší náčelník hlavního štábu Lidových milicí Miroslav Novák, který byl původně za nedovolené ozbrojování obviněn spolu se Štrougalem.
"Verdikt Nejvyššího soudu respektuji, i když můj právní názor je odlišný. Trvám na tom, že milice existovaly v rozporu s ústavou, a to nemůže zhojit žádná podzákonná norma," uvedl Bret, který považuje pohled Nejvyššího soudu za příliš úzký a nezahrnující historické souvislosti: "Milice sloužily jako represivní orgán proti občanům vlastního státu," upozornil.
Verdiktem Nejvyššího soudu se chce zabývat i vedení Konfederace politických vězňů a pokusit se najít cestu, jak vyzbrojení milicí trestně stíhat. "O dalším postupu se rozhodneme, až se poradíme s právníky," řekl předseda konfederace Stanislav Drobný.
Za nedovolené vyzbrojení milicí byli kromě Nováka a Štrougala původně stíháni ještě funkcionáři Josef Lenárt a Josef Korčák. Stíhání však vyšetřovatel zastavil, s čímž nesouhlasilo vedení ÚDV. To podalo podnět k ministrovi, který poslal spor právě k Nejvyššímu soudu.
