Svatyně-observatoř ve východotádžické oblasti Murgab je podle badatelů zřejmě dílem nomádských kmenů.
"Tuto oblast v horách Pamíru obývaly v osmém a devátém století před naším letopočtem," uvedla Mira Bubnovová z historického a archeologického ústavu tádžické akademie věd.
Autorem svatyně je zvláštní kasta kněžích, kteří chtěli vytvořit magický prostor pro pozorování jejich hlavního božstva - Slunce.
Archeologové v Murgabu vykopali skupiny pohřebních mohyl. Poblíž bylo i přes deset kamenných uskupení, představujících obrazce, jež nomádské kmeny před tisíci let považovaly za posvátné.
Astronomové, kteří zkoumali obrazce u řeky Šarol, zjistili, že jedna z kamenných řad patrně odráží východ slunce při letním a zimním slunovratu a další jarní a podzimní rovnodennost.
Ještě v dnešní době některé klany v této části izolované od zbytku země používají podobné skupiny kamenů, ovšem v menší míře, k určování jednotlivých kalendářních období.
"Tyto výtvory jsou bezprecedentním nálezem, jenž může změnit všechno, co je dosud známo o prehistorii Střední Asie," tvrdí Bubnovová.
Podle badatelky objev také představuje nové záhady o astronomických znalostech, které měli lidé v dobách před tisícovkami let.
