EU a NATO budou více spolupracovat na Balkáně
Evropská unie a Severoatlantická aliance budou nadále pokračovat ve spolupráci směřující k zajištění bezpečnosti a stability v západní části Balkánského poloostrova, ve státech bývalé Jugoslávie. Podle strategické koncepce obou organizací by se dále měla rozvíjet především spolupráce těchto zemí s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, stále se totiž nedaří všechny obžalované z válečných zločinů předvést před soud.
Již nyní jsou všechny státy bývalé Jugoslávie kromě Srbska a Černé hory členy programů Partnerství pro mír a Akční plán členství, které se převážně soustředí na bezpečnostní otázky. Často se hovoří i o budoucím členství zmíněných států v Severoatlantické alianci, k přípravě na vstup do NATO slouží právě Akční plán členství přijatý na Summitu ve Washingtonu v dubnu 1999. Oba programy však zahrnují i spolupráci nevojenského charakteru.
Na konci března letošního roku Evropská unie oficiálně převzala operaci Concordia v Makedonii, v rámci které úzce spolupracuje se Severoatlantickou aliancí. Podle vyjádření představitelů obou organizací je potřeba zlepšit ochranu hranic a kontrolu odzbrojení.
---
Srbsko-Černá hora usiluje o členství
v programu Partnerství pro mír
Podle srbského premiéra Zorana Zivkovice se Srbsko-Černá hora stane na konci tohoto roku, popřípadě na začátku příštího roku členem programu Partnerství pro mír. Živkovič to řekl při své nedávné návštěvě Spojených států. Tento stát je jediný ze zemí bývalé Jugoslávie, který se programu Partnerství pro mír neúčastní.
---
NATO se zapojí do sporu mezi Islandem a USA
Severoatlantická aliance možná vstoupí do sporu mezi Spojenými státy a Islandem, podle vyjádření generálního tajemníka aliance George Robertsona by NATO mohlo působit jako zprostředkovatel rozhovorů. George Robertson se v pondělí setkal s islandským premiérem Oddssonem a dalšími politickými představiteli, těm se nelíbí záměr amerického ministerstva obrany stáhnout z Islandu zbylé čtyři nadzvukové stíhačky F-15. Oddsson upozornil, že pokud americké letouny opustí Island, základna amerického námořnictva v Keflavíku již možná nebude na Islandu vítána. Těmito slovy mimo jiné apeloval na George Robertsona, který po zastávce v tomto ostrovním státě zamířil do USA.
---
Vyslání tureckých jednotek do Iráku se zpozdí
Podle názoru tureckého ministra zahraničí Gula by se měla turecká vláda obrátit s požadavkem Spojených států o pomoc v Iráku na samotný parlament. Mohlo by tak dojít ke zpoždění s vysláním tureckých mírových jednotek do Iráku. Turecká vláda minulý rozhodla o zapojení dvanácti tisíc vojáků do operace na poválečnou stabilizaci Iráku.
---
Bush odmítl odtajnit část zprávy o 11. září
Administrativa amerického prezidenta George Bushe odmítla odtajnit část zprávy týkající se možného napojení teroristů z 11. září na Saúdskou Arábii. Do Washingtonu kvůli tomu přicestoval i saúdskoarabský ministr zahraničí Saúd Fajsal. Od své návštěvy si slibuje právě odtajnění pasáže zprávy o 11. září.
---
V Libérii zavládlo příměří
Největší liberijská povstalecká skupina Sjednocení Liberijci pro usmíření a demokracii včera vyhlásila příměří. To bylo jednou z podmínek vstupu mírových jednotek západoafrických států, které mají mít až 1500 vojáků. K Libérii nyní plují tři americké válečné lodě, v oblasti tak bude přes čtyři tisíce amerických vojáků. Spojené státy v současné době nepočítají s přímým zapojením svých vojáků, prozatím poskytnou logistickou podporu západoafrickým mírovým jednotkám.
---
Myers přesvědčoval Pákistán a Indii
Velitel amerických vzdušných sil generál Richard Myers návštívil během své cesty po jižní Asii Indii a Pákistán. Jednal s vojenskými náčelníky generálních štábů a dalších představitelů obou států o možné těsnější spolupráci, především o zapojení jednotek zmíněných zemí do poválečné správy Iráku. Indie i Pákistán však stále s vysláním svých vojáků váhají, účast podmiňují mandátem Organizace spojených národů.
Pravidelný přehled zpráv připravují stážisté Informačního centra o NATO v Praze.
Evropská unie a Severoatlantická aliance budou nadále pokračovat ve spolupráci směřující k zajištění bezpečnosti a stability v západní části Balkánského poloostrova, ve státech bývalé Jugoslávie. Podle strategické koncepce obou organizací by se dále měla rozvíjet především spolupráce těchto zemí s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, stále se totiž nedaří všechny obžalované z válečných zločinů předvést před soud.
Již nyní jsou všechny státy bývalé Jugoslávie kromě Srbska a Černé hory členy programů Partnerství pro mír a Akční plán členství, které se převážně soustředí na bezpečnostní otázky. Často se hovoří i o budoucím členství zmíněných států v Severoatlantické alianci, k přípravě na vstup do NATO slouží právě Akční plán členství přijatý na Summitu ve Washingtonu v dubnu 1999. Oba programy však zahrnují i spolupráci nevojenského charakteru.
Na konci března letošního roku Evropská unie oficiálně převzala operaci Concordia v Makedonii, v rámci které úzce spolupracuje se Severoatlantickou aliancí. Podle vyjádření představitelů obou organizací je potřeba zlepšit ochranu hranic a kontrolu odzbrojení.
---
Srbsko-Černá hora usiluje o členství
v programu Partnerství pro mír
Podle srbského premiéra Zorana Zivkovice se Srbsko-Černá hora stane na konci tohoto roku, popřípadě na začátku příštího roku členem programu Partnerství pro mír. Živkovič to řekl při své nedávné návštěvě Spojených států. Tento stát je jediný ze zemí bývalé Jugoslávie, který se programu Partnerství pro mír neúčastní.
---
NATO se zapojí do sporu mezi Islandem a USA
|
SOUHRNY ZPRÁV |
 |
Severoatlantická aliance možná vstoupí do sporu mezi Spojenými státy a Islandem, podle vyjádření generálního tajemníka aliance George Robertsona by NATO mohlo působit jako zprostředkovatel rozhovorů. George Robertson se v pondělí setkal s islandským premiérem Oddssonem a dalšími politickými představiteli, těm se nelíbí záměr amerického ministerstva obrany stáhnout z Islandu zbylé čtyři nadzvukové stíhačky F-15. Oddsson upozornil, že pokud americké letouny opustí Island, základna amerického námořnictva v Keflavíku již možná nebude na Islandu vítána. Těmito slovy mimo jiné apeloval na George Robertsona, který po zastávce v tomto ostrovním státě zamířil do USA.
---
Vyslání tureckých jednotek do Iráku se zpozdí
Podle názoru tureckého ministra zahraničí Gula by se měla turecká vláda obrátit s požadavkem Spojených států o pomoc v Iráku na samotný parlament. Mohlo by tak dojít ke zpoždění s vysláním tureckých mírových jednotek do Iráku. Turecká vláda minulý rozhodla o zapojení dvanácti tisíc vojáků do operace na poválečnou stabilizaci Iráku.
---
Bush odmítl odtajnit část zprávy o 11. září
Administrativa amerického prezidenta George Bushe odmítla odtajnit část zprávy týkající se možného napojení teroristů z 11. září na Saúdskou Arábii. Do Washingtonu kvůli tomu přicestoval i saúdskoarabský ministr zahraničí Saúd Fajsal. Od své návštěvy si slibuje právě odtajnění pasáže zprávy o 11. září.
---
V Libérii zavládlo příměří
Největší liberijská povstalecká skupina Sjednocení Liberijci pro usmíření a demokracii včera vyhlásila příměří. To bylo jednou z podmínek vstupu mírových jednotek západoafrických států, které mají mít až 1500 vojáků. K Libérii nyní plují tři americké válečné lodě, v oblasti tak bude přes čtyři tisíce amerických vojáků. Spojené státy v současné době nepočítají s přímým zapojením svých vojáků, prozatím poskytnou logistickou podporu západoafrickým mírovým jednotkám.
---
Myers přesvědčoval Pákistán a Indii
Velitel amerických vzdušných sil generál Richard Myers návštívil během své cesty po jižní Asii Indii a Pákistán. Jednal s vojenskými náčelníky generálních štábů a dalších představitelů obou států o možné těsnější spolupráci, především o zapojení jednotek zmíněných zemí do poválečné správy Iráku. Indie i Pákistán však stále s vysláním svých vojáků váhají, účast podmiňují mandátem Organizace spojených národů.
Pravidelný přehled zpráv připravují stážisté Informačního centra o NATO v Praze.
