Jak si Češi v novém výzkumu zdravotní gramotnosti vedli?
Úroveň České republiky ve zdravotní gramotnosti se o více než 20 procent zlepšila. To je dobře, protože v minulém šetření z roku 2015 jsme hodně zaostávali. Stále však naše úroveň není nijak skvělá, neboť 47 procent dotázaných vykazuje sníženou úroveň gramotnosti. Jsme lehce za průměrem sedmnácti zúčastněných zemí, ale už to není takový propad, který jsme evidovali v roce 2015.
Co zdravotní gramotnost je a proč ji potřebujeme?
Zdravotní gramotnost je znalost lidí, která ukazuje, jak dokážou získat, pochopit a využít informaci ohledně svého zdraví. Ať už to znamená, že si dojdou na prohlídku nebo že změní své rizikové chování. Zdravotní gramotnost je jedním z klíčů zlepšování zdravotního stavu obyvatel.
Na co mezinárodní výzkum přišel?
Zjišťovali jsme například komunikační gramotnost. Dospěli jsme k závěru, že téměř pětina dotázaných pociťuje obtíže v komunikaci s lékaři. Rovněž jsme se zaměřovali na stav digitální gramotnosti, která určuje, zda jsou lidé schopni posoudit pravdivost informací na internetu. Zde nám více než polovina respondentů řekla, že s tím mají problém.
Zaměřili jste se také na otázku vakcinační gramotnosti. Co výzkum odhalil?
Neuspokojilo nás zjištění, že 40 procent respondentů si myslí, že očkování může způsobit nemoc, před kterou má chránit. Podle čtvrtiny respondentů očkování oslabuje imunitu, a dokonce 44 procent soudí, že riziko nemoci, proti které očkování chrání, je nízké nebo velmi nízké. S těmito čísly je například velmi obtížné prosazovat jakákoliv opatření, která se očkování týkají.
Bolest hlavy? Rakovina! Když se googlení příznaků stane samo diagnózou |
Souvisí to s tím, zda jsou lidé schopni posoudit relevanci informací, které najdou?
Rozhodně. Padesát procent lidí s tím má problém. Nejobtížnější je pro lidi posoudit, jaké očkování člověk sám či jeho rodina potřebuje. 26 procent respondentů má problém se rozhodnout, zda se nechat očkovat proti chřipce. Okolo čtvrtiny, třetiny dotázaných lidí v této oblasti tápe. A možná je to právě ta třetina, která nám brání zvýšit procento proočkovanosti.
Jak se to dá změnit, může pomoci praktický lékař?
Určitě ano. Lidé jsou pod velkou masáží zdrojů, které se na ně valí. Ať už jsou to sociální sítě nebo média. A umět se v tom vyznat, najít tu správnou informaci pro ně je těžké. Proto jsme vytvořili Národní zdravotnický informační portál, který lidem poskytuje informace podložené odborníky i akademickými pracovišti. Samozřejmě ale existují i jiné kanály komunikace, jako jsou například právě praktičtí lékaři.
Jak může uškodit, když si člověk sám hledá diagnózy na internetu?
Samozřejmě záleží na zdroji, kde člověk vyhledává. Je ale běžné, že dnes pacient přichází k lékaři už informovaný. Někdy to usnadňuje komunikaci, ale přemotivovaný a příliš informovaný pacient může někdy také zbytečně trvat na něčem, co není relevantní.
Ve výzkumu jsme zjistili, že asi čtvrtina lidí má problém klást otázky v dialogu s lékařem. Vnímají, že tam není ani dostatek času, aby mu vyjádřili svůj názor. Musíme ale hledat cesty, protože lékaři jsou tím hlavním zdrojem, který mohou ve zvyšování zdravotní gramotnosti pomoci. A pochopitelně také média.
