Rozsudek se týká takzvaných provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci. Tedy ne obsah rozhovoru, ale informace kdo s kým a jak dlouho mluvil. Takzvané chytré mobily navíc odesílají operátorovi každých pět minut záznam o poloze přístroje. Policie tak může například zpětně zrekonstruovat pohyb osoby, o kterou má zájem.
Až dosud museli tyto údaje uchovávat operátoři a poskytovatelé internetu půl roku. Jen v loňském roce odevzdali operátoři policii data v 87 tisících případech. Rok od roku počet takových žádostí rostl zhruba o deset tisíc a Česko patřilo k evropské špičce.
S tím se nesmíříme!
Podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky policie přichází o efektivní nástroj pro odhalování pachatelů trestné činnosti. "Nějaký dopad a omezení pro nás toto rozhodnutí jistě bude představovat, zatím je však nemůžeme blíže specifikovat, protože nemáme podrobné odůvodnění Ústavního soudu," řekla například mluvčí kriminálky Pavla Kopecká.
Řepka také připomněl, že nález sice zrušil povinnost operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje, policie má však dál právo tyto údaje pro účely trestního řízení vyžadovat a používat. Jak bude celá problematika v budoucnu vypadat, určí až nový zákon. Podle mluvčího se s tímto stavem ministerstvo nesmíří.
Ústavní soud se ztotožnil s názorem kritiků, že norma nepřiměřeně zasahuje do soukromí lidí a chybí v ní mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací. Lidé navíc nemají dostatečné záruky proti zneužití svých údajů.
Nad rámec EU
Návrh směřující proti sporné právní úpravě podalo před rokem 51 poslanců zastoupených Markem Bendou (ODS). Ten je s verdiktem soudců spokojený. "Ani evropský boj proti terorismu nesmí vést k nekontrolovaným zásahům do soukromí," napsal iDNES.cz v textové zprávě Marek Benda.
Směrnice EU totiž měla původně sloužit především pro boj s terorismem a předpokládala využívání dat jen u lidí, kteří čelí podezření ze závažné trestné činnosti. Podle kritiků se ale z české normy stala rutinní pomůcka policejní práce. Vyšetřovatelé prý o údaje žádají zcela automaticky, a to i v banálních případech.
"Ústavní soudci rozhodli jednomyslně. Podle nich se shromažďování údajů dotýká "obrovského a nepředvídatelného" počtu lidí. Proto je nutné klást na zákonnou úpravu co nejpřísnější měřítka. Těmto požadavkům ale norma neodpovídala. "Takto vymezená právní úprava umožňující masivní zásah do základních práv nesplňuje požadavky kladené na určitost a jasnost z pohledu právního státu," uvedla v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Ušetříme čas i zaměstnance, tvrdí operátoři
Rozhodnutí Ústavního soudu vítají i sami operátoři. "Pro nás to rozhodnutí znamená hlavně úsporu času, zaměstnanců, peněz i místa v datovém poli. Jinak samozřejmě budeme zákon respektovat dál včetně aktuálních změn," řekl mluvčí O2 Martin Žabka.
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu museli podle zákona nejméně půl roku uchovávat údaje o veškeré telefonní a faxové komunikaci včetně času a čísel volajícího a volaného, dále údaje o textových zprávách, e-mailové komunikaci, návštěvách webových stránek a využívání některých internetových služeb. Nejpozději po roce museli data sami zlikvidovat.
Nespokojení poslanci tvrdili, že zákonná úprava porušovala základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů a ochranu listovního tajemství.
Přijetí zákona o elektronických komunikacích si vyžádala evropská směrnice. Už dříve se proti analogické úpravě vyslovili němečtí ústavní soudci.
