„Evropa se bezpochyby islamizuje.“ Tak zní titulek čtyřstránkového rozhovoru, který vyšel v lednovém čísle Učitelských novin. Kromě obecné hrozby islámu v něm Hampl rozebírá i islamizaci evropského školství a úroveň studia humanitních oborů na vysokých školách.
„Na západních univerzitách a okrajově už i na našich se objevuje skutečný rasismus, a to protibělošský,“ tvrdí například Hampl v rozhovoru. České republice podle něj hrozí, že její původní obyvatelé budou postupně nahrazeni migranty, aniž by to zaznamenali.
V souvislosti s tím zmiňuje, že migraci mají podle něj částečně na svědomí politici, kteří „měli zájem o dovoz voličů“. Mluví i o struktuře obyvatel britských měst, když v souvislosti s muslimským obyvatelstvem říká, že Britové jsou již v menšině. Jako by tedy muslimové nemohli být Brity.
Zmiňuje i postavu multimiliardáře George Sorose, který je často předmětem konspiračních teorií. Jinde zase říká, že násilí proti bílým ženám ze strany mužů jiných ras feministky raději tolerují, aby se nedopustily rasismu. „Sami univerzitní profesoři již používají termín bílá genocida ve smyslu cíle, ke kterému by měl Západ směřovat,“ dodává.
Souhlasíte s tím, že Hamplovy názory do Učitelských novin nepatří?
„Je naprosto nemístné, že se podobné texty v pedagogickém periodiku, jako jsou Učitelské noviny, vůbec objevují,“ myslí si programový ředitel neziskové organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Rozhovor se podle něj hemží zavádějícími informacemi, ty přitom redakce nijak neupřesňuje.
Kritika přišla i odjinud. „Neděláte si starosti s nějakými zdroji, předkládáte své názory, manipulativně položené otázky a ano, leckterý čtenář snadno může získat dojem, že jde o fakta,“ napsala Zuzana Schreiberová z projektu Praha sdílená a rozdělená. Kritika zazněla i na sociálních sítích.
Učitelské noviny odebírá většina veřejných českých škol. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je však otázka, na kolika školách je učitelé skutečně čtou. V periodiku podle něj vždy vycházely kontroverzní názory, byly ale zřetelně označené jako polemické mínění. „Ideální by bylo, aby u takto kontroverzních témat byl třeba v tom stejném čísle i článek s opačným názorem,“ myslí si Černý. Pozastavuje se však nad nekritickým přístupem redaktora, který rozhovor vedl.
Šéfredaktor Učitelských novin Petr Husník rozhovor obhajuje. „Úlohou novináře není polemizovat s názory interviewovaného nebo podrobně zkoumat předložená faktografická sdělení, natož při rozhovoru s odborníkem, jímž snad sociolog je,“ říká Husník. Současně poukazuje na fakt, že Hampl se v minulosti objevil třeba i ve vysílání České televize.
Petr Hampl se v roce 2013 pokoušel vstoupit do politiky. Byl členem Strany svobodných občanů. Na konci roku 2016 oznámil, že s politikou končí. I nadále je o něm však slyšet. Naposledy v úterý uspořádal v pražských Řeporyjích setkání nazvané Den rebelů. Mimo jiné tam vystoupil i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
Klimatologové jako hlasatelé neomylného zjevení
Nejde o první kontroverzní text, který se v periodiku objevil. V listopadu minulého roku publikoval časopis článek s názvem Klimakult. Ten čtenáře vyzývá ke skepsi ohledně informací týkajících se klimatické změny.
„Existuje řada důkazů, že mnozí klimatologové se zdaleka nechovají jako vědci, ale coby náboženští vůdcové,“ stojí hned na začátku článku.
„Důležité je poznamenat, že IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu, pozn. red.) se jednak zabývá zcela dominantě vlivy člověka, jednak svá stanoviska vytváří na základě všeobecného konsenzu, tedy hlasováním,“ stojí například v textu. Dále zazní že chemtrails, tedy konspirační teorii o tom, že letadla úmyslně vypouštějí zdraví nebezpečné chemikálie, nelze jednoduše označit za falešnou zprávu.
Mnohé informace, které v článku zazněly, vyvrátil v devatenácti bodech na svém webu klimatolog a vedoucí oddělení klimatické změny Radim Tolasz. „Autor zcela nepokrytě lže,“ píše Tolasz.
„Pokud jde o článek Klimakult, zabývající se právě takzvaným globálním oteplováním, jeho kritice jsme zcela otevřeně čelili a všechny alespoň trochu věcné reakce zaslané naší redakci jsme uveřejnili,“ reagoval časopis na kritiku.
O nárůstu vlivu islámu hovořil v Rozstřelu bloger Marian Kechlibar: