A učitelé z toho vůbec nevyšli špatně.
Lidé je pochválili za to, že učí moderně a že má české školství vysokou úroveň.
Respondenti vytkli kantorům jen dvě věci: občas děti nutí biflovat i to, co v životě nikdy nebudou potřebovat, a také si nedokážou u svých žáků udržet autoritu.
Že si svých učitelů váží děti mnohem méně, než tomu bývalo dřív, si podle průzkumu myslí osmdesát procent rodičů.
"U lidí nad šedesát let je to dokonce devadesát procent. Přesvědčeni o tom, že se kantoři už netěší takové autoritě, jako tomu bývalo, jsou ve větší míře i respondenti s vysokoškolským vzděláním," upozorňují analytici agentury Median.
Šikana ve školách zatím rodiče dětí netrápí tolik jako psychology, kteří před nárůstem tohoto jevu varují. Na otázku, zda jejich dítěti někdy ubližovali spolužáci, odpověděl v průzkumu kladně jen každý sedmý rodič.
Když se před časem na totéž dotazovali psychologové přímo školáků, bylo procento těch, kteří mají s šikanou osobní zkušenost, o poznání vyšší. Na problémy s šikanou si postěžovalo každé druhé dítě a naprostá většina učitelů přiznala, že si s šikanou ve školních třídách neví rady.
Učitelé jsou dobří. Občas učí zbytečnosti
Učitele za jejich práci nejvíc pochválili lidé s vysokoškolským vzděláním a ti, kteří mají maturitu. Bylo jich 65 procent.
"Samozřejmě mě to těší. Výsledky té ankety odpovídají úspěchům našich žáků při mezinárodních srovnáváních vědomostí. Umisťují se pravidelně nad průměrem. Zdá se, že už si toho všimli i rodiče našich školáků," upozorňuje náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.
Ale i tak je podle něj ve školách co zlepšovat. "Chceme se zaměřit hlavně na zlepšení výuky cizích jazyků, kde jsou pořád slabiny, a také na přírodovědecké a technické obory, tedy matematiku, chemii a fyziku. Jde o to, aby děti tyto předměty víc zaujaly a častěji si je pak vybíraly jako své budoucí povolání," dodal Müllner.
Učitelé si zaslouží vyšší plat
Lidé, kteří odpovídali v průzkumu, však tak kritičtí jako ministerstvo nejsou. Víc než polovina z nich by učitelům za jejich práci zvýšila platy. Že by si to zasloužili, si myslí 56 procent lidí.
Čtyři z pěti dotázaných vyzdvihli, že si kantoři osvojili moderní metody výuky. "Přesvědčeni jsou o tom zejména lidé nad šedesát let a respondenti s vysokoškolským vzděláním," podotýkají analytici společnosti Median.
Děti se učí i zbytečnosti
Stejný počet - tedy čtyři z pěti dotázaných - si navíc učitelů cení za to, že to s čím dál "rozjívenějšími" dětmi ve škole vůbec vydrží. Učitelé však podle nich přicházejí o svou autoritu, a to je špatně.
Jediné, co lidé v průzkumu pedagogům vytkli, je to, že ne vždy děti učí tomu, co pak v životě skutečně potřebují. Víc než polovina lidí si totiž myslí, že si ve škole mnohdy do hlavy "vtloukali" zbytečnosti, které jim pak v životě a práci byly k ničemu.
Tvrdí to hlavně lidé, kteří vychodili jen základní školu nebo učiliště bez maturity. Totéž se dozvěděli už před časem i analytici z Národního ústavu odborného vzdělávání, když se ptali absolventů všech typů škol, jak jsou spokojeni s tím, co se naučili.
"Platí, že čím nižšího vzdělání člověk dosáhne, tím je se školou a svými učiteli méně spokojený," podotýká Jiří Vojtěch z tohoto ústavu. Pro kritičnost absolventů učilišť vůči pedagogům má Vojtěch své vysvětlení: "Ze svých neúspěchů zkrátka obviňují školu."
