Má samé jedničky, dokonalé domácí úkoly a odpověď na všechny otázky učitele. Přesto nemusí být tím největším talentem ve třídě – nejvíce nadaný může být zdánlivě se nudící žák, který jen vyrušuje. Umí sice z hlavy spočítat složitou rovnici, ale učitele to moc nezajímá, protože dítě odmítá zapisovat nudný správný postup.
"Při výzkumu mezi učiteli jsme zjistili, že většina z nich skutečně nadané dítě poznat nedokáže. Tvrdili, že nikdy mezi svými žáky na žádné nenarazili, přitom takových jsou mezi dětmi dvě až tři procenta," vysvětluje Simona Šedá z Výzkumného ústavu pedagogického.
Z každé stovky dětí jsou tedy dvě až tři nadprůměrně nadané – jedno třeba především na jazyky, další na matematiku. Ústav proto chystá návodnou příručku, podle níž by učitelé měli takové dítě včas odhalit. Nebo alespoň nabýt dojmu, že právě takové ve třídě mají.
"Diagnostikovat výjimečné nadání totiž učitel nemůže, to musí speciální centrum, například psychologicko-pedagogická poradna, která k tomu používá různé dotazníky a testy," popsala obvyklou praxi Šedá.
Základní školu protrpěl, na gymnáziu byl hvězda
Dnes se běžně stává, že s chytrým dítětem nikdo nepracuje, takže se jeho talent nerozvíjí. Dítě může samozřejmě i tak dopadnout dobře, ale mnohdy zapadne v šedém průměru, či je dokonce vyloženě neúspěšné.
"Můj syn se základkou dost protrpěl, učitelé tvrdili, že učňák bude úspěchem. Přesto jsem ho přesvědčila k tomu, aby šel na gymnázium se zaměřením na jazyky. Hrozně ho to chytlo a najednou z něj byla hvězda," říká Hana Slavíková o synovi, který loni maturoval a dnes studuje vysokou školu.
Ředitel školy může správně odhalenému chytrému žákovi schválit individuální studijní plán. Na základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií by příručka měla dorazit do konce letošního roku. Návod, jak sestavovat studijní plán, školy dostaly už loni.
