Nekvalifikovaní učitelé, kteří nezačnou včas studovat, měli ze škol odejít v roce 2010. Ministerstvo školství nyní chystá novelu, která by lhůtu pro jejich odchod posunula až na rok 2015. "Už teď je zřejmé, že všichni nestihnou do tohoto termínu studium zahájit," řekl Michal Trunda z ministerstva školství.
Podle něj ministerstvo už při přípravě zákona v roce 2004 vědělo, že učitelé budou mít s lhůtou problém. "Čeští učitelé však nikdy nebyli k doplňování vzdělání vstřícní, bylo potřeba nad ně pověsit Damoklův meč. Díky zákonu se to začalo ve školách hýbat, mnozí učitelé si začali vzdělání doplňovat. Nyní můžeme termín mírně oddálit," vysvětluje Trunda.
Podle nyní platného zákona je "nekvalifikovaný" každý pátý učitel. To však podle odborníků zdaleka neznamená, že by to byli špatní pedagogové. Například informatiku učí často vynikající absolventi přírodovědných oborů.
Středoškolákem nepohrdnou
Aby však byla jejich kvalifikace úplná, musí si nyní vysokoškolské studium doplnit o "pedagogické minimum" (asi čtyři semestry doplňujícího, nejčastěji dálkového studia).
Vzdělání, jaké zákon žádá, nejčastěji chybí učitelům informatiky a především jazykářům. Někteří z nich nemají ani vysokoškolský diplom. Kvalitních učitelů cizích jazyků je totiž chronický nedostatek, přitom cizí jazyk je povinný už ve třetí třídě.
Proto ředitelé často sáhnou i po středoškolákovi, který byl rok v cizině. "Učitelé jazyků jsou nedostatkové zboží, zápasíme s tím dlouhodobě," říká Jiřina Tichá z ministerstva školství.
Vysokoškolští absolventi jazyků odcházejí do finančně lukrativnějších oborů. "Existují ale i výteční angličtináři bez kvalifikace,ů upozorňuje Tichá. Podle jejího kolegy Michala Trundy z odboru péče o pedagogické pracovníky je v zájmu žáků, aby si i tito kantoři pedagogické vzdělání doplnili.
Nemá výslovnost, ale aprobaci
"Dobrého učitele nedělají jen vědomosti z oboru, ale i schopnost učit a znalost psychologie a pedagogiky," říká. Mezi "nekvalifikovanými" učiteli se totiž skrývají třeba i špičkoví absolventi přírodních věd, kteří učí chemii nebo fyziku.
Těm zákon nařizuje takzvanou „dépéesku“, tedy doplňující pedagogické studium. Největší potíže s hledáním učitelů mají ředitelé škol v malých městech a na vesnicích.
Ředitel školy v Žamberku na Orlickoústecku Vilém Křečan popisuje martyrium se sháněním učitelky přírodopisu. "Konečně jsme ji sehnali. Je to Ukrajinka, nemá sice úplně čistou výslovnost, ale má aprobaci," říká Křečan.
Požadavek na pedagogické vzdělání se nemusí týkat nejstarší věkové kategorie. Už nyní pro starší učitele platí výjimka. Ředitel školy má právo odpustit další vzdělávání učiteli, kterému bylo v roce 2005 přes padesát let, ve škole učí už nejméně 15 let a svou profesi zvládá dobře.
Ministerstvo školství navíc uvažuje i o zmírnění této výjimky na čtyřicet pět let.
