„Nejhorší je to letos s oborem zedník. Zachraňuje nás, že se k nám už třetí rok hlásí zájemci z Ukrajiny,“ říká zástupce ředitele Střední školy stavebních řemesel v Brně-Bosonohách Miloslav Knapil. Základní školní docházku absolvovali na Ukrajině a většina z nich neumí česky. „Proto jim hned na začátku školního roku poskytujeme měsíční intenzivní kurz češtiny,“ dodává Knapil.
S tím, že o stavební obory je menší zájem, souhlasí i ředitel střední odborné školy na pražském Jarově Miloslav Janeček. I když i mezi nimi se podle něho najdou rozdíly.
„Ze stavebních profesí jde nahoru zámečník, tam se u nás počty učňů zvyšují. Stálice jsou obory jako truhlář nebo instalatér,“ říká. Slabý zájem je u nich především o obory, které mají něco společného se střechami – tedy trojlístek klempíř, pokrývač nebo tesař.
„Přitom právě po těchto oborech je obrovská poptávka,“ dodává Janeček. Problém stavebních oborů není jen v tom, že mají méně učňů než před deseti nebo dvaceti lety.
Žáků ubývá i kvůli malému počtu dětí
Na některých školách mají s naplněním jednotlivých oborů tak velké problémy, že je raději úplně uzavřely. Budoucí klempíře (ale také menší obory čalouník nebo kamnář) kvůli malému zájmu zcela přestali vyučovat například na Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě. „Teď naposled byl v ohrožení i obor malíř. Jsme jediní v kraji, kteří malíře učí, v ročníku máme jen jednu skupinu, 12 lidí,“ říká ředitel školy Jan Štursa.
Žáci ubývají už léta prakticky ve všech učňovských oborech s tím, jak klesá počet dětí v ročníku. Jestliže v roce 2005 žilo v Česku přes 120 tisíc patnáctiletých, letos jich základní školy opustilo jen něco málo přes 90 tisíc.
Jenže ve stavebních oborech (a vedle nich také v gastronomii) klesal počet učňů rychleji než jinde. Zájemce o výuční list jim přetahují jiné učební obory, především elektrotechnické a strojírenské.
„Ve stavebních oborech by mělo být o padesát procent více žáků,“ je přesvědčen Pavel Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
A nevypadá to, že by se trend měl v příštích letech otočit. Přitom na dno se demografická křivka dostala v roce 2015.
