Bojkotovat takzvaný středoevropský summit se už dříve rozhodli prezidenti Česka, Německa, Rakouska, Itálie a Slovinska (o zrušené cestě Václava Klause čtěte více zde). Někteří z nich své rozhodnutí otevřeně zdůvodnili represemi proti vůdkyni ukrajinské opozice Juliji Tymošenkové, jiní podle agentury Unian zvolili "tradiční diplomatickou výmluvu s odkazem na náročný pracovní program".
Ukrajině pohrozil také polský předseda vlády Donald Tusk, který varoval, že mezinárodní reputace Ukrajiny výrazně utrpí, pokud v nadcházejících dnech nenajde vhodné řešení případu Tymošenkové. Zároveň ale kritizuje volání po bojkotu evropského fotbalového šampionátu, jehož spolupořadatelem Polsko je.
“Myslím si, že volání po bojkotu šampionátu jsou v současné době neadekvátní. Samozřejmě chápu politické zástupce, kteří sympatizují s Tymošenkovou, nic jim ale nebrání v jejím hájení pokračovat běžnými prostředky i během plánovaného fotbalového svátku,” uvedl Tusk pro agenturu Reuters.
Evropská komise bude na šampionátu chybět
Na vyjádření Tuska nebere ohled Evropské komise. Všichni její členové vedení José Manuelem Barrosem se jednomyslně shodli, že se evropského šampionátu nezúčastní.
Evropská komise nepovažuje svůj krok za bojkot, ale za signál pro Kyjev, že není možné být "spokojen se způsobem, jakým se s Julijí Tymošenkovou zachází". Mluvčí v této souvislosti dodal, že komise proto vnímá případnou cestu na fotbal jako nevhodnou, dokud budou "panovat pochybnosti".
Tymošenková i přes četné výzvy hladovku odmítá přerušit. Přes média vyzvala svět, aby neustával v tlaku na ukrajinské úřady.
Jaltský summit se uskuteční 11. a 12. května a podle původních představ pořadatelů se ho měli zúčastnit prezidenti či premiéři prakticky všech středoevropských a východoevropských států. Zdroje z ukrajinského ministerstva zahraničí novinářům sdělily, že Kyjev stále počítá s účastí nejvyšších představitelů nejméně deseti zemí - Litvy, Rumunska, Bulharska, Albánie, Makedonie, Černé Hory, Moldavska, Polska, Srbska a Slovenska.
Stanovisko ostatních evropských partnerů Ukrajina kritizuje a protestuje jak proti odvolávání účasti na jaltské konferenci, tak i proti hlasům volajícím po bojkotu evropského fotbalového šampionátu, který země pořádá spolu s Polskem. Mluvčí ukrajinské diplomacie nedávno kritický postoj evropských zemí označil za recidivu metod studené války.
Exsenátor drží hladovku, Němcová píše kolegovi na Ukrajinu
Represe proti expremiérce Tymošenkové mají odezvu i v Česku. Bývalý senátor Vlastimil Sehnal (ODS) kvůli nim zahájil v neděli hladovku, chce tak bývalou premiérku podpořit. Sehnal dodal, že se v Česku o chování ukrajinských mocných vůči Tymošenkové málo mluví a hodlá na něj svým činem zviditelnit.
Věznění Tymošenkové dnes ve Sněmovně při interpelacích shodně kritizovali také premiér Petr Nečas a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Podle něho "na Ukrajině přibývá rysů autoritativního režimu". "Bohužel nepochybuji o tom, že pan prezident Janukovyč si vyřizuje účty, se svým politickým protivníkem, paní Tymošenkovou," uvedl Zaorálek.
"Můžeme se právem domnívat, že ve vztahu k bývalé premiérce Tymošenkové se jedná o zvůli, kde cestou kriminalizace má být vyřešen politický spor," přidal se Nečas. Hájil právo Klause zrušit, podobně jako další politici kvůli Tymošenkové, účast na jaltském summitu středoevropských prezidentů.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová zároveň ve čtvrtek vyzvala členky dolní komory parlamentu, aby se připojily svým podpisem k jejímu dopisu adresovanému předsedovi ukrajinského parlamentu. Němcová v něm Volodymyra Lytvynova žádá, aby se zasadil o dodržování lidských práv a humánního zacházení s expremiérkou Ukrajiny Julijí Tymošenkovou.
