Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ubránit se Hitlerovi nešlo, shodují se historici 70 let po mobilizaci

  8:54aktualizováno  10:54
Kdyby se československá vláda v září roku 1938 rozhodla postavit mnichovskému diktátu se zbraní v ruce, mohla dnes mapa Česka vypadat úplně jinak. Ještě šest dní před Mnichovem k tomu přitom byla odhodlaná. Příští úterý uplyne sedmdesát let od vyhlášení všeobecné mobilizace.

Známá propagační pohlednice z května 1938 donedávna tajila, kdo a kde vytvořil vlastenecký motiv na skalním reliéfu v pozadí. Vytesali jej záložníci z pěšího pluku 152 v severočeských Podbořanech. | foto: Sbírka PhDr. Karla Straky

Ozbrojený odpor by sice podle historiků měl pozitivní dopad na morálku národa, ale pro budoucí vývoj státu by mohl mít katastrofální důsledky.

"Československo by kvůli tomu mohlo být označeno za viníka světové války a nemuselo by po ní být obnoveno v původních hranicích," vysvětluje Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt podle něj při mírových snahách roce 1939 uvažoval o tom, že by české země zůstaly součástí Německa a Slovensko samostatné. Naděje na poválečnou samostatnost Československa by se po neúspěšné obraně snížila.

Bránit svoji vlast bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena. To si ale uvědomují i zastánci ozbrojeného odporu a věděli to v roce 1938 i politické a vojenské špičky Československa.

"Ale byla by to čestná porážka, ne potupná kapitulace," míní Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu, který se závěry konference nesouhlasí. Československo se podle něj Hitlerovi postavit mělo.

"Ti lidé měli právo zemřít v boji, a ne v koncentrácích jako - s prominutím - dobytek," namítá Stehlík. Navíc podle něj německý wehrmacht nebyl v září 1938 ani zdaleka tou obávanou armádou jako o rok či dva později. Neměl tehdy šanci vést proti Československu bleskovou válku jako například ve Francii.

Dlouhé stíny Mnichova

O mnichovské dohodě očima signatářů si můžete přečíst v knize Dlouhé stíny Mnichova. Najdete ji se slevou na Knihy.iDNES.cz.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm....

Mnichovskou dohodu podepsaly 29. září 1938 Německo, Itálie, Velká Británie a Francie. Československo na jednání přizváno nebylo. Na základě mnichovského diktátu přišlo Československo téměř o třetinu svého území, pět milionů obyvatel převážně německé národnosti a zejména rozsáhlá pohraniční opevnění, kterých se Hitlerovi generálové velmi obávali.

Kopii Mnichovské dohody si budou moci příští neděli prohlédnout návštěvníci Senátu. Do Česka se veřejně přístupný duplikát dostal letos poprvé, jeho věrná podoba je uložena v Kolovratském paláci. Tam byla 30. září 1938 s dohodou seznámena tehdejší úřednická vláda pod vedením generála Jana Syrového.

Speciál k výročí mobilizace naleznete zde.

. MOBILIZACE V ZÁŘÍ 1938

Československá armáda mobilizovala proti hitlerovskému Německu 23. září 1938. Rychlý průběh, nástup jednotek do posádek (místy se hlásili záložníci tak rychle, že nastaly problémy s logistikou a dopravou) a očividné odhodlání Československa postavit se wehrmachtu zesílily obavy chamberlainovské Británie a daladierovské Francie, které věřily, že se stále lze vyhnout válce.

Hlavními trumfy Německa v konfliktu mělo být zejména letectvo, velká početní převaha a nevýhodný tvar Československa, které mohlo být po anšlusu Rakouska napadeno takřka ze všech stran. Československo věřilo pohraničnímu opevnění, legionářským zkušenostem velitelů (například náčelníka generálního štábu Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, od 23. září v roli premiéra i ministra obrany) a vysoké morálce téměř 1,3 milionu vojáků ve zbrani.

Československý hlavní stan, zřízený v Račicích u Vyškova, počítal se zhruba dvěma měsíci tvrdých ústupových bojů, během kterých doufal v pomoc spojenců. Většina vojáků měla bránit severní a jižní hranice Moravy, aby se jednotky v Čechách nedostaly do obklíčení.

Po francouzské účasti na mnichovské dohodě (na pomoc Francie byl vázán teoretický zásah Sovětského svazu) a ultimátu a hrozbě ze strany Polska a Maďarska prezident Edvard Beneš souhlasil s odevzdáním opevněného pohraničí Německu. Při srážkách zejména s povstalci sudetoněmeckého Freikorpsu nicméně přesto v roce 1938 za obranu republiky padlo 121 československých vojáků.

Mělo se Československo v roce 1938 bránit Německu vojensky?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. října 2008. Anketa je uzavřena.

ANO 13382

NE 4218

Autoři: , , ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Američané zaútočili na Sýrii, přidali se i Britové a Francouzi

Noční obloha nad Damaškem během úderů USA, Británie a Francie na Sýrii (14....

USA, Británie a Francie v noci na sobotu zaútočili na Sýrii. Západ tak trestá syrský režim za údajný chemický útok ve...

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...



Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Německo opouštějí stovky Syřanů, ztrácejí naději na příchod příbuzných

Německá policie doprovází k registraci uprchlíky, kteří překročili...

Řada syrských uprchlíků, kteří získali právo zůstat v Německu, se v posledních měsících rozhodla dobrovolně odejít zpět...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Další z rubriky

V Praze proběhl Pochod dobré vůle, lidé uctili oběti holokaustu

V Praze probíhá Pochod dobré vůle

V centru Prahy probíhá 15. ročník akce Kulturou proti antisemitismu. Součástí je Pochod dobré vůle. Účastníci vyrazili...

Brutálně napadený číšník, mrtví v Kábulu a bitva u Liberce

Útočníci na zahrádce restaurace v Praze 1 zbili číšníka do bezvědomí.

Sledujte Zprávy iDNES.tv. Dozvíte se podrobnosti o brutálním napadení číšníka v centru Prahy skupinkou sedmi cizinců....

Prahu budou za dvacet let uklízet chytré bestie, předvídá urbanista

Architekt a urbanista Michal Postránecký.

Město je živoucí organismus, který se vyvíjí v čase i prostoru a bude čím dál „chytřejší“. Růst Prahy by mělo podpořit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz