Žalovaní soudu jako nový důkaz předložili fotokopii Walderodeho legitimace Sudetoněmecké strany (SdP) z 25. dubna 1938. SdP se později sloučila s Národně socialistickou německou dělnickou stranou (NSDAP).
"Členové SdP se tak automaticky stali členy NSDAP. Protistrana by musela prokázat, že Walderode z SdP ještě před sloučením vystoupil," argumentuje Ivana Velíšková, která zastupuje město Turnov a Národní památkový ústav spravující zámek Hrubý Rohozec.
Legitimaci se podle ní podařilo najít v archivu až v těchto dnech. Nebyla proto ještě ani úředně přeložena do češtiny. Soud ji proto zatím jako důkaz neuznal a vyžádal si její překlad. Jednání odročil na 14. června.
Podle právního zástupce Kammerlanderové Romana Heyduka důkaz není nijak převratný. "Doktor des Fours Walderode prokazatelně členem NSDAP nebyl. To už přezkoumáváno bylo," řekl.
Za přezkoumání považuje udělení občanství dřívějšími i novými soudy. Jednání označil za totálně formální a odročení za bezvýznamné.
Legitimaci vídím poprvé, řekla dědička
Soudního jednání se účastnila i dědička po Karlu Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Novinářům uvedla, že legitimaci viděla poprvé.
Za nálezem legitimace je velmi pečlivé pátrání po archívech, kterého se dlouhodobě účastní bývalý turnovský místostarosta a zastupitel Josef Kunetka.
"Žalovaní se shodli, že nestačí že měl Walderode československé státní občanství, o kterém víme, že je velice zavádějící. Je nutné zkoumat to podstatné, zda se provinil nebo neprovinil," uvedl Kunetka.
Časté kontakty Walderodeho s nacisty navíc dokládá zámecká kniha návštěv. Podobné záznamy se vedly i u protektora von Neuratha, kde se řešila germanizace českých zemí.
K soudu mohlo jen šest lidí
Kammerlanderová žádá u semilského soudu vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí včetně pozemků v turnovské průmyslové zóně. Před dvěma lety semilský soud její žalobu zamítl. Krajský soud v Hradci Králové však rozsudek zrušil a spor vrátil do Semil. (více čtěte zde.)
Restituční kauza budí velkou pozornost veřejnosti i médií. Tomu ale neodpovídá soudní síň, do které bylo vpuštěno pouze šest osob. Mezi těmi co zůstali na chodbě byl i krajský radní Jaroslav Podzimek.
"Veřejnost by měla mít možnost slyšet určité věci, které ji zajímají," okomentoval situaci.
