Ekologičtí aktivisté vycházejí z měření, která na místě provedli s pomocí GPS. Podle nich byly poražené i mnohé zdravé, kůrovcem nenapadené, stromy. Celá lokalita u Ptačího potoka má celkem 280 hektarů.
"Někde vznikly holiny, někde jsou sice ponechané jednotlivé odkorněné stromy, neplní to ale funkce, které by měl celý porost, a příliš to nesnížilo dopad kácení," uvedl lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Kácet se u Ptačího potoku přestalo v pátek 12. srpna. Na místě v současnosti monitoruje situaci pět až deset lidí. "Kontrolují, jestli správa parku dodržuje slib, že se tam nebude dva týdny kácet," dodal Bláha.
Ekologický právní servis už v minulých čtyřech týdnech podal úřadům několik podnětů a trestních oznámení kvůli kácení a postupu policie proti účastníkům blokády.
Situace se vyhrotila, ale snažili jsme se tomu zabránit, říká Hnutí Duha
"Mrzí mě, že se situace vyhrotila a že se musela konat blokáda. Několik měsíců před tím jsme se ale snažili iniciovat jednání, bohužel marně," uvedl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek. Pokud by se začalo v oblasti znovu kácet, může prý blokáda pokračovat. Záleží na postupu vedení správy parku.
"Teď se čtrnáct dní kácet nebude, pokud se pak začne, jsme opět připraveni ke krajnímu řešení," dodal Machálek. Hnutí Duha má sice zakázáno blokádu organizovat, Machálek ale věří, že soud předběžné opatření zruší.
Podle přírodovědce Mojmíra Vlašína díky blokádě, na které se protočilo zhruba pět set lidí, zůstalo stát jeden až dva tisíce stromů označených ke kácení. Na 280 hektarech se podle odhadu ředitele správy parku Jana Stráského nacházelo přes 100 tisíc stromů. Jeho náměstek Jiří Mánek v pondělí uvedl, že dřevorubci pokáceli 4 200 stromů a dalších 1 300 stojících smrků odkornili.
Odborník na lesní hospodaření a člen stínové vědecké rady národního parku Josef Fanta považuje těžbu kůrovcem napadených stromů U Ptačího potoka za záměrnou likvidaci jednoho z nejcennějších přírodních prvků Šumavy.
V pondělí se ekologičtí aktivisté, správa parku, šumavští starostové i vědci sešli na prvním společném jednání v Modravě. Shodli se však pouze na tom, že první zóny parku by se měly zvětšit z dosavadních třinácti na 25 procent rozlohy.
Aktivisté blokovali kácení stromů napadených kůrovcem od 15. července. Jsou přesvědčeni, že správa národního parku nemá pro kácení potřebnou výjimku ze zákona. Vedení parku tvrdí, že není potřeba.
