"Již jsem si na to zvykla, když jdu na tržnici, beru si s sebou marky," říká pětapadesátiletá Božena Nejedlá z Děčína, která jezdí do nedalekého Hřenska na rekreaci.
Za německou měnu kupuje limonády a také některé základní potraviny.
Trhovci jinak než v markách nepočítají, přestože jsou v Čechách.
Pokud jim nakupující nabídne koruny, nevědí, co mají dělat. Běžně je nepřijímají, netuší, jaký je kurs, nejsou na ně zvyklí.
V mnoha případech je to pro místní paradoxně levnější.
"Já už to beru jako samozřejmost, někdy je to navíc výhodnější," souhlasí paní Nejedlá. Její slova potvrzuje vzápětí jeden z mála českých obchodníků.
"Již jsem si na to zvykla, když jdu na tržnici, beru si s sebou marky," říká pětapadesátiletá Božena Nejedlá z Děčína, která jezdí do nedalekého Hřenska na rekreaci.
Za německou měnu kupuje limonády a také některé základní potraviny.
Trhovci jinak než v markách nepočítají, přestože jsou v Čechách.
Pokud jim nakupující nabídne koruny, nevědí, co mají dělat. Běžně je nepřijímají, netuší, jaký je kurs, nejsou na ně zvyklí.
V mnoha případech je to pro místní paradoxně levnější.
"Já už to beru jako samozřejmost, někdy je to navíc výhodnější," souhlasí paní Nejedlá.
Její slova potvrzuje vzápětí jeden z mála českých obchodníků.
Mezi stánky vietnamských trhovců nabízí houskové knedlíky.
Jedna šiška stojí marku, větší marku padesát. Při nákupu menší a nabídce českých korun se zarazí. "Kolik je vlastně kurs? Nevím, dejte mi sedmnáct korun," říká. Po chvíli se s podanou dvacetikorunou vrací a omlouvá se: "Nezlobte se, nemám na vrácení, českých zákazníků sem tolik nechodí. Nevzal jsem si ani vlastní peníze, abych mohl dát nazpět ze svého," říká s úsměvem.
Stejně "levněji", tedy za koruny, tu lze pořídit třeba sádrového trpaslíka, sošku Charlie Chaplina či napodobeninu antické sochy.
Trpaslík se staženými kalhotami stojí ve Hřensku běžně pětapadesát marek. "Český peníze? Nechci, neberu," lámanou češtinou sděluje Vietnamec. Trpaslíků má před stánkem celou armádu. "Po chvíli však přibíhá a říká: "Za devět set je váš. Koruny nevadí." Po odmítnutí koupě odchází.
Na to, proč původně nechtěl koruny, neodpovídá. "Ten už vám nic neřekne, bojí se, že jste nějací kontroloři," směje se prodejce knedlíků. Nabídka na trpaslíka v korunách však byla nakonec výhodná. Trhovec by se ošidil nebo prostě jen slevil. Při kursu jedné ze zdejších směnáren, kde marka stála včera osmnáct korun a třicet haléřů, by v přepočtu vyšel trpaslík zhruba na tisíc korun.
"Někdy mám pocit, že v okamžiku, kdy trhovci poznají, že budete platit korunami, že jste Čech, jako by šli s cenou dolů," říká Nejedlá. "Čechům sice sleví, ale za marku se mohou přetrhnout. Němcům odnesou plné tašky zboží i několik set metrů do auta," dodává.
Při placení korunami lze tedy ušetřit. Prodejci by však mohli mít problémy se zákonem. "Nevadí, když zákazník trhovci zaplatí jinou měnou, pokud se tak dohodnou a obchodník řádně odvede daně," tvrdí zástupkyně ředitele České obchodní inspekce v Ústí nad Labem. Podle rady obchodní inspekce Radka Miňovského je však nutné, aby zboží mělo na českém území na cenovce české koruny. "Záleží na dohodě prodejce a kupujícího, jakou měnou zaplatí, ale cedule s údaji o ceně v korunách musí u zboží být, jinak to odporuje devizovému zákonu," říká Miňovský.
"Markami zásadně neplatím, ale že mi ve Hřensku sleví, když mluvím česky, jsem si už všiml.
Nevím, čím to je, ale při nákupu potravin u vietnamských trhovců mi to vyhovuje," říká i jeden ze zdejších celníků, jméno uvést nechce. "Všechny informace od nás musí přes mluvčího, tohle vám říkám soukromě." Podle jeho názoru však Čech nemusí ve Hřensku spoléhat na slevu kvůli své mateřštině, ani s sebou nemusí nosit marky. "Jakékoliv zboží dostanete levněji i v případě, že přijdete pozdě odpoledne nebo v dešti. I trhovci jsou lidé a unaveným nebo za špatného počasí se jim prodávat nechce," dodává celník.
Podle místních mají navíc marky jako platidlo ještě jednu kouzelnou moc: "Pokud umíte alespoň trochu německy a máte marky, smlouvejte. Vyplatí se to," říká Karel Černý z Janova, který Hřenskem projížděl. "U oblečení cenu stáhnete třeba na dvě třetiny.
Vnučka si u trhovců kupovala tašku, která vyšla v korunách zhruba na čtyři sta padesát korun. Nakonec ji dostala za tři sta padesát."
Za německou měnu kupuje limonády a také některé základní potraviny.
Trhovci jinak než v markách nepočítají, přestože jsou v Čechách.
Pokud jim nakupující nabídne koruny, nevědí, co mají dělat. Běžně je nepřijímají, netuší, jaký je kurs, nejsou na ně zvyklí.
V mnoha případech je to pro místní paradoxně levnější.
"Já už to beru jako samozřejmost, někdy je to navíc výhodnější," souhlasí paní Nejedlá. Její slova potvrzuje vzápětí jeden z mála českých obchodníků.
"Již jsem si na to zvykla, když jdu na tržnici, beru si s sebou marky," říká pětapadesátiletá Božena Nejedlá z Děčína, která jezdí do nedalekého Hřenska na rekreaci.
Za německou měnu kupuje limonády a také některé základní potraviny.
Trhovci jinak než v markách nepočítají, přestože jsou v Čechách.
Pokud jim nakupující nabídne koruny, nevědí, co mají dělat. Běžně je nepřijímají, netuší, jaký je kurs, nejsou na ně zvyklí.
V mnoha případech je to pro místní paradoxně levnější.
"Já už to beru jako samozřejmost, někdy je to navíc výhodnější," souhlasí paní Nejedlá.
Její slova potvrzuje vzápětí jeden z mála českých obchodníků.
Mezi stánky vietnamských trhovců nabízí houskové knedlíky.
Jedna šiška stojí marku, větší marku padesát. Při nákupu menší a nabídce českých korun se zarazí. "Kolik je vlastně kurs? Nevím, dejte mi sedmnáct korun," říká. Po chvíli se s podanou dvacetikorunou vrací a omlouvá se: "Nezlobte se, nemám na vrácení, českých zákazníků sem tolik nechodí. Nevzal jsem si ani vlastní peníze, abych mohl dát nazpět ze svého," říká s úsměvem.
Stejně "levněji", tedy za koruny, tu lze pořídit třeba sádrového trpaslíka, sošku Charlie Chaplina či napodobeninu antické sochy.
Trpaslík se staženými kalhotami stojí ve Hřensku běžně pětapadesát marek. "Český peníze? Nechci, neberu," lámanou češtinou sděluje Vietnamec. Trpaslíků má před stánkem celou armádu. "Po chvíli však přibíhá a říká: "Za devět set je váš. Koruny nevadí." Po odmítnutí koupě odchází.
Na to, proč původně nechtěl koruny, neodpovídá. "Ten už vám nic neřekne, bojí se, že jste nějací kontroloři," směje se prodejce knedlíků. Nabídka na trpaslíka v korunách však byla nakonec výhodná. Trhovec by se ošidil nebo prostě jen slevil. Při kursu jedné ze zdejších směnáren, kde marka stála včera osmnáct korun a třicet haléřů, by v přepočtu vyšel trpaslík zhruba na tisíc korun.
"Někdy mám pocit, že v okamžiku, kdy trhovci poznají, že budete platit korunami, že jste Čech, jako by šli s cenou dolů," říká Nejedlá. "Čechům sice sleví, ale za marku se mohou přetrhnout. Němcům odnesou plné tašky zboží i několik set metrů do auta," dodává.
Při placení korunami lze tedy ušetřit. Prodejci by však mohli mít problémy se zákonem. "Nevadí, když zákazník trhovci zaplatí jinou měnou, pokud se tak dohodnou a obchodník řádně odvede daně," tvrdí zástupkyně ředitele České obchodní inspekce v Ústí nad Labem. Podle rady obchodní inspekce Radka Miňovského je však nutné, aby zboží mělo na českém území na cenovce české koruny. "Záleží na dohodě prodejce a kupujícího, jakou měnou zaplatí, ale cedule s údaji o ceně v korunách musí u zboží být, jinak to odporuje devizovému zákonu," říká Miňovský.
"Markami zásadně neplatím, ale že mi ve Hřensku sleví, když mluvím česky, jsem si už všiml.
Nevím, čím to je, ale při nákupu potravin u vietnamských trhovců mi to vyhovuje," říká i jeden ze zdejších celníků, jméno uvést nechce. "Všechny informace od nás musí přes mluvčího, tohle vám říkám soukromě." Podle jeho názoru však Čech nemusí ve Hřensku spoléhat na slevu kvůli své mateřštině, ani s sebou nemusí nosit marky. "Jakékoliv zboží dostanete levněji i v případě, že přijdete pozdě odpoledne nebo v dešti. I trhovci jsou lidé a unaveným nebo za špatného počasí se jim prodávat nechce," dodává celník.
Podle místních mají navíc marky jako platidlo ještě jednu kouzelnou moc: "Pokud umíte alespoň trochu německy a máte marky, smlouvejte. Vyplatí se to," říká Karel Černý z Janova, který Hřenskem projížděl. "U oblečení cenu stáhnete třeba na dvě třetiny.
Vnučka si u trhovců kupovala tašku, která vyšla v korunách zhruba na čtyři sta padesát korun. Nakonec ji dostala za tři sta padesát."
