Právě Karlovy Vary jsou totiž místem, které si oblíbili ruští turisté a někteří Rusové se tam i usadili, a tak se to tam místy hemží nápisy v azbuce.
Zákon by ovšem mohl zajímat i některé voliče žijící v příhraničí s Polskem na severu Moravy kvůli polštině či ty, jimž vadí cizojazyčná reklama v centru hlavního města.
„Náš návrh nikoho nediskriminuje. Naopak odstraňuje dnešní diskriminaci česky mluvících občanů. Chceme pouze stanovit podmínky šíření reklamy, která by měla mít současně významově totožný český text,“ argumentuje spoluautorka návrhu, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Přijetí zákona přišel do sněmovny ve čtvrtek podpořit osobně karlovarský primátor Petr Kulhánek. „Magistrát nyní nemá možnost nařídit, aby při šíření reklamy v cizím jazyce nechyběla čeština,“ uvedl.
Předkladatelé návrhu tvrdí, že občané vnímají jako diskriminační, když jsou názvy obchodů v ruštině, nebo když dostanou v Karlových Varech jídelníček bez jediného českého slova. Kritizují to podle nich lázeňští hosté i Svaz měst a obcí České republiky.
Vláda s návrhem, kterým se začali poslanci zabývat tento týden, nesouhlasí. „Hranice mezi reklamním a informačním sdělením jsou nejasné a bylo by sporné, zda velkou část kritizovaných nápisů, textů a upozornění lze považovat za reklamu. Interpretačním problémům se nelze vyhnout ani při definování českého jazyka v názvech různých obchodů či jídel,“ uvedla například vláda ve svém nesouhlasném stanovisku.
Autoři návrhu vyšli vstříc jedné z připomínek vlády. Ti, kdo mají například na vývěsním štítě jen ruštinu a čeština na něm chybí, by měli podle předkladatelů zákona dvanáctiměsíční lhůtu na změnu reklamy podle požadavku obce.
