České nároky se už netýkají pravidelných příspěvků z fondů EU. Praze jde nyní o jednorázové platby, které uchazeči obdrží jen v prvních třech letech po vstupu. Tento obrat způsobili Dánové, kteří jako předsedové EU předložili "konečné řešení" pro uzavření vstupních jednání. V něm udělali uchazečům celou řadu ústupků včetně faktického zvýšení úvodních podpor pro rolníky z původních 25 na 40 procent.
Vedle toho nabídli i řadu "bonbonků", hlavně těm nejchudším. Jejich krok změnil i priority české strany. Dánové dali jen pro polské rolníky asi o půl miliardy eur více. Slováci si zlepšili "bilanci" asi o 220 milionů eur. Ve srovnání s tím působí nabídka pro Čechy více než skromně: od minulého pondělka jim Dánové za unii nabízejí jen o 60 milionů eur více než dosud.
Tváří v tvář rostoucí nabídce pro Poláky a další proto český vyjednavač tvrdí, že Praha musí nyní "sledovat nejen konkurenceschopnost zemědělců, ale i stát, který má také nějaký zájem".
V českém případě hrozilo, že v prvních letech po vstupu bude země dostávat z fondů EU méně než před vstupem. Brusel proto slíbil, že hrozící schodek vyrovná zvláštní náhradou. S tím, jak se dařilo zvyšovat jednotlivé "řádné" příspěvky od EU, schodek klesal a s ním nutně klesala i výše očekávané náhrady.
To se dotklo zejména státu. Náhrady by totiž obdržela státní pokladna. To je klíčový rozdíl oproti podporám z fondů EU. Ty navíc míří na určité konkrétní projekty a jejich udělení závisí na tom, zda svým dílem přispěje i stát. Zato náhrady jsou peníze, které stát dostane, aniž vynaloží jediný halíř.
Pro vymáhání "bonbonků" ještě existuje určitý prostor. Na říjnovém summitu unie snížila svou nabídku o 2,5 miliardy eur. Z této sumy Dánové využili 1,3 miliardy. V úsilí o "něco navíc" nejsou Češi osamoceni. I Poláci chtějí ještě další kompenzace. Jen Slováci vypadají spokojeně: v neděli na summitu zemí visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) uvedli, že by svá vstupní jednání mohli uzavřít již před summitem v Kodani.
