Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tvrdík: Přestěhujme Svobodnou Evropu

  0:01aktualizováno  0:01
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se jasně vyslovil pro přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy do méně frekventované části města. Přiznal však, že jde o citlivou záležitost. "Slyšel jsem názory, které říkají, že Svobodná Evropa musí schválně zůstat tam, kde je, abychom dokázali, že terorizmu neustoupíme. Já mám také na mnohé věci kategorické názory. Ale právě s tímhle bych nesouhlasil."

"Měli bychom si uvědomit situaci, v níž se po teroristických útocích na USA i odvetě nacházíme. Musíme v první řadě chránit nikoliv majetek, ale zdraví a bezpečnost občanů," připomíná Tvrdík.

Míní, že Češi časem dojdou k názoru, že by se Svobodná Evropa měla přestěhovat. "Obrana je připravena nabídnout RFE jiný objekt kdekoliv v Praze anebo v České republice tak, aby podmínky k práci lidí z tohoto média byly důstojné a abychom v centru Prahy měli větší bezpečnost.

Aktuální on-line zpravodajství

Je to v zájmu této země," říká. Opačný názor než ministr Tvrdík zastává například prezident Václav Havel. Nedávno uvedl, že přestěhování rádia, které v těchto dnech hlídají kvůli hrozbě teroristických útoků obrněné transportéry, by bylo absurdní.

Tvrdík: Ochránit všechno nelze

Ozbrojeným silám USA, Velké Británie, Francie či Německa nemůže česká armáda konkurovat. Její protichemické jednotky, protiteroristické síly, polní špitál či průzkumné systémy patří však už dnes k absolutní špičce. "A to je taky náš příspěvek alianci, za který se nemusíme stydět," říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Vypadá to, že v rámci NATO hrajeme pořád druhé housle. Zatímco jiné západoevropské země posílají do akce vojáky a techniku, my nabízíme mobilní nemocnice a dopravní letadla. Ještě pořád nejsme tak dobří?

My určitě nejsme tak dobří jako Spojené státy, Velká Británie a Francie. Do tak náročné a složité operace, kterou by nasazení jednotek, zejména v Afghánistánu, bylo, jsme skutečně schopni vyslat jenom některé specializované jednotky.

V rámci těchto jednotek jsou i útvary, které by se bezesporu spojeneckým silám vyrovnaly - například 6. speciální skupina. Je ale třeba si uvědomit, že vstupem do aliance už nemusíme mít kompaktní armádu, která má všechny druhy vojsk na špičkové úrovni.

Každý stát může přispět tím, v čem převyšuje ty ostatní. NATO proto po nás žádá nemocnici, rotu chemické ochrany a speciální protiteroristické další, o kterých bych teď nerad hovořil. Časem se můžeme podílet třeba i na provozování společné flotily letounů Awacs. Naši důstojníci už tam jsou žádáni.

A jsou tam, nebo ne?

Zatím tam nejsou. Zatím neplníme ty počty, které po nás aliance žádá. Máme ve strukturách kolem 140 lidí a v současné době už jsme měli mít obsazeno na různých stupních NATO asi 200. Důvodů je několik: v první etapě to byl problém bezpečnostních prověrek, jazykové připravenosti, nedostatek odborníků.

To už jsme překonali, ale teď tu zase je problém financí. Jeden důstojník nasazený v alianci nás stojí přes tři miliony korun. Ale možnost zapojit se do těchto operací prostě máme.

Když vojáci a obrněné transportéry obklopili budovu Rádia Svobodná Evropa, uvedl jste, že je to reakce na velmi konkrétní nebezpečí. To je strašně nekonkrétní. Můžete teď s odstupem říct, o co šlo? Takhle to vzbuzuje strach, nikdo neví, co téhle zemi hrozí.

Nemyslím, že je možné i s odstupem času nahlas říkat některé skutečnosti. Zdroje, které nebezpečí signalizovaly, jsou zdroje zpravodajské. Říct, o jakou konkrétní informaci se jednalo, by de facto znamenalo konkretizovat možný zdroj. A to si nikdo z bezpečnostních důvodů nemůže dovolit.

Já bych strašně nerad, aby obyvatelé této země měli strach. Obyvatelé myslím potřebují vědět, že v případě, kdy to nebezpečí bude skutečně vážné, tak bezpečnostní systém zasáhne. A že se v té chvíli otevřeně a včas dozví, že to tu nebezpečí je.

Zeptám se jinak: proč u Svobodné Evropy stojí obrněná vozidla a na mnoha místech, kde třeba žije či pracuje více lidí, nic podobného není?

Máte pravdu v tom, že jsou desítky, nebojím se říct stovky cílů, které by mohly být potenciálně napadeny a tento útok by mohl ohrozit velké množství obyvatel. Dneska velice intenzivně přemýšlíme o tom, jak tyto cíle uchránit.

Že to je téměř nemožné, o tom se přesvědčují všechny krajiny severoatlantické aliance. Pro to existuje specifický termín - říká se tomu nechráněná infrastruktura.
I kdybychom se sebevíce snažili, tak všechny rizikové cíle - průmyslové, vojenské či jiné - prostě pokrýt nedokážeme.

Kdo má silnější slovo v hlavním krizovém štábu - Tvrdík, nebo ministr vnitra Stanislav Gross?

Mně se s ministrem vnitra dělá velice dobře. Předsedou ústředního krizového štábu - protože se jedná o riziko nevojenské - je on.

I potom, co začala válka, jak se afghánské ofenzivě zjednodušeně říká?

Ne. Dokud to nepřejde do skutečného vojenského rizika. Pak se podle standardních mechanismů krizového řízení ujímá vedení krizového štábu ministr obrany.

S jakými informacemi pracujete. Jsou to samé přísně tajné věci?

Je tam několik stupňů. Ústřední krizový štáb tvoří odhadem přes 20 lidí. Řada informací, které se zde přenáší, je dejme tomu na úrovni důvěrné až tajné. Před krizovým štábem se schází zpravodajská skupina, a ta jedná v režimu přísně tajné.

A pak jsou svolávány jednotlivé skupiny podle potřeby, třeba skupina pro ochranu proti biologických a bakteriologickým zbraním, která byla v úterý. I ta jedná v režimu přísně tajné.

Kolik se toho od USA a Velké Británie, které vedou hlavní vojenskou akci, vlastně dozvíte?

Neumím posoudit, do jaké míry máme přístup ke všem informacím. Respektive takto: máme přístup k informacím, které potřebujeme. Víc informací, než máme, vědět nepotřebujeme. Riziko vyzrazení informací roste s každým dalším člověkem, který tuto informaci sdílí. Zásada v NATO při předávání informací je, je potřeba vědět.

Až do událostí ve Spojených státech o vás asi mnoho lidí nevědělo, teď jste všude. Jak snášíte tuto popularitu?

Nejsem vůbec rád, že je míra popularity ministra spojována s tímto obdobím. Uvažuju, že nebudu kandidovat do Poslanecké sněmovny. Že se pokusím oprostit od těchto populistických aktivit. Chci o tom dneska nebo zítra hovořit s předsedou strany.

Jednak kvůli současnému krizovému stavu, který bude dlouho trvat, jednak kvůli tomu, že připravujeme na ministerstvu desítky projektů, které nyní běží. A na které já prostě nemám čas. Nejsem si dost dobře jist, jestli bych dokázal skutečně kvalitně a dobře řešit všechny tyto problémy najednou.

Bylo to myšleno spíš tak, že máte jedinečnou šanci na úspěšnou politickou kariéru.

Já bych se ohradil proti podstatě té otázky. Nebyl jsem neznámým členem kabinetu ani před 11. zářím. Průzkumy veřejného mínění mě ještě před útoky zařazovaly na deváté místo v žebříčku asi se 36 procent. Víte, mě je spojování popularity s těmi teroristickými útoky hodně nepříjemné.

Nicméně jste teď jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších ministrů. Nevadí tahle "kariéra" vašim kolegům?

Každý člen kabinetu si vydobude taková práva, jaké potřebuje, jaká chce mít. Já jsem, myslím, měl vždy takovou pozici, jakou jsem pro své funkce potřeboval.
Ale rozumím vaší otázce. Vždycky mám problém s tím, co odpovídat.

Třeba ministr školství Eduard Zeman však několikrát naznačil, že například dvě miliardy pro vysoké školy nedostane prot, že je teď prioritou armáda...

V tomto případě je to hrozně laciné. Já také cítím napětí ve veřejných financích, cítím nedostatek finančních prostředků v dalších kapitolách, které jsou pro tuto zemi minimálně stejně důležité jako její obrana a bezpečnost. Ale bylo by laciné tvrdit, že to je proto, že narůstají výdaje ministerstvu obrany.

Od doby mého nástupu to není pravdou. V době, kdy jsem převzal resort, vláda rozhodla o tom, že nákup nadzvukových stíhacích letounů bude financován mimo kapitolu ministerstva obrany.  Z kapitoly všeobecné pokladní zprávy. To hovoříme zhruba o 130 miliardách.

A navíc celá řada dalších aktivit, které v případě, že bych se choval jako někteří další členové vlády, by mohly jít mimo resort. Jenže já se snažím hledat takové cesty, aby výdaje kapitoly narůstaly pouze přiměřeně a v nejnutnější možné míře a naopak hledám rezervy uvnitř.

Myslíte, že některým ministrům vyhovuje, že mají resort, na který teď můžou svalit vlastní neúspěch?

Vláda to nemá jednoduché. Všech kolegů, kteří tam jsou, si vážím a osobně se domnívám, že je velice složité řídit všechny resorty. Můj pohled je takový: když dělám reformní kroky, tak hledám zdroje primárně doma.

Ale je pravda, že když jsem informoval premiéra o tom, že mzdové nároky zaměstnanců snížím o víc než 1000 - tedy řádově o stovky milionů korun - reakce některých mých kolegů byla: to je velice laciné, jsme sociálnědemokratická vláda, tak proč vlastně propouštím?  Že to je prý v rozporu s naším volebním programem!

Já si to osobně nemyslím. Každá vláda v první řadě má povinnost zpravovat svoji kapitolu s péčí řádného hospodáře. A rozdíl mezi pravicovou a levicovou vládou je v té míře solidarity, v míře přerozdělování, ale každá vláda musí hospodařit efektivně! Takže moji kolegové možná nevyčerpali všechny možnosti.

V seznamu bylo až donedávna vaše domácí telefonní číslo. Už tam není. Proč?

O tom se nehovoří příliš lehce. Do velice složité situace se dostává manželka, pro ni to není jednoduché. Osobně je pro ni těžké, že je celé dny doma sama. Odcházím časně ráno a vracím se pozdě v noci. Myslím si že každá žena plní stejně složitý a náročný úkol, jako ministr této vlády.

Navíc se k tomu přídaly i pracovní záležitosti - myslím, že někteří její kolegové nedokázali unést změny, které jsem byl nucen realizovat. Je to pro mě jedno z velkých zklamání. Ale vedle osobních důvodů to logicky byly i důvody spojené s funkcí, tedy služební a bezpečnostní.

Říkáte, že to manželka nemá lehké. To nemá, když jste jí jako ministr navíc zrušil místo.

Pro mě je to strašně složité. Jsem v tom rezortu jedenáct let. Na jednu stranu mě to umožňuje přijímat opatření, na která by se moji noví kolegové ve funkcích museli připravovat měsíce, na druhé straně mám nevýhodu: znám osobně řadu lidí, kteří na tom ministerstvu a generálním štábu dělali.

Je pro mě velice kruté těmto lidem zrušit místa. Máte pravdu v tom, co říkáte - ano, je to nepříjemné, protože jsem zrušil úřad, ve kterém moje manželka byla. Shodou okolností dělali na místech a ve strukturách, které já jsem pro budoucna téhle armády neviděl jako ta nejdůležitější.

Vy jste ale zrušil místo i jejímu bratrovi...

Můj švagr pro zajímavost se ke mně příliš nehlásí, málokdo na pracovišti ví, že má něco společného s ministrem obrany. On to úspěšně tají a já jsem mu za celou jeho kariéru pomohl pouze jednou.

Těžce onemocněl, a já tehdy zvedl telefon a požádal náčelníka generálního štábu o určitou trpělivost v dobách, kdy se léčil. Také shodou okolností pracoval ve struktuře, která neměla své místo v tom novém světovém pořádku, který na ministerstvu obrany nastal.

Asi nebudete poslední dobou v rodině moc oblíbený.

Já si myslím, že to přijali s určitým pochopením. Není jim to určitě příjemné. Samozřejmě, já bych byl taky nejradši, kdyby sem mohl nastoupit a situace byla stabilizovaná, lidi věděli, co mají dělat, ministerstvo fungovalo a já se mohl skutečně naplno věnovat třeba jednomu jedinému problému - zvládání krizové situace. Ale to ministerstvo nefunguje a jiná řešení nejsou. Nejsou jednoduchá, manželky je mi líto, ale ona s tím musí počítat.

Musíte často jednat v Bruselu. Předpokládám, že je třeba se s vašimi kolegy z NATO bavit i mimo protokol. Kolik třeba umíte jazyků?

To je má slabá stránka. Úroveň mých jazykových znalostí není na takové úrovni, abych dokázal hovořit o všech problémech, zejména na té oficiální platformě. A jednak je to pro mě problém věku. To je druhá takové velká nevýhoda. Musíme si přiznat, že řada mých kolegů je věkově někde úplně jinde a ty neoficiální vztahy s nimi se potom navazují dost těžko.

Anglicky předpokládám mluvíte...

Anglicky se domluvím na základní komunikační úrovni.

Nechybí vám, že nejste u těch neoficiálních, ale často důležitých jednání?

Tak ono platí, že nejsme žádná velká velmoc, čili na nějakou neoficiální nebo zákulisní politiku ...  ten názor ČR není také nejdůležitější pro velmoci. Ta neoficiální politika funguje spíš mezi ministry Francie, Německa, Velké Británie a Spojenými státy.

Vadí vám to?

Jak kdy. Já jsme známý tím, že nerad cestuji, nemám k tomu vztah. Na zahraniční politiku, na věci s tím spojené jsem si vybral odborníka, jednoho z nejlepších lidí ve státní správě, I. náměstka mi dělá bývalý velvyslanec v Litvě, bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí a je to člověk, který této věci špičkově rozumí.  On je diplomat.

On je přesně ten typ člověka, kterého já potřebuji k tomu, aby vyvážil dejme tomu, když se pochválí jiné mé přednosti. My máme teritorium rozdělené: mě zajímá armáda, ekonomika, vnitřní život, a velice rád trávím čas přemýšlením vnitřních systémových procesů a svého prvního náměstka tam, kde to jenom malinko jde, posouvám do role reprezentanta toho resortu zahraničí.

To je zvláštní - jako ministr nemáte rád diplomatická jednání...

Neumím a nemám rád trávení dlouhých hodin obědy, večeřemi, čekáním na jeden jediný signál v průběhu dvou hodin, kdy jedna věta rozhoduje, je ta nejdůležitější, vy ji musíte pochopit, musíte si ji umět vyložit, musíte ji umět ztransformovat do podoby, která pro vás je potom ta nejdůležitější.

Toto není ministr obrany Tvrdík tak, jak já bych si ho představoval. Na druhou stranu samozřejmě v době, kdy se jedná za jednacím stolem, jsou věci, které jsou velice důležité pro politiku této země, když vidím, že jednací stůl opouští dejme tomu čtyři ministři, o kterých jsem hovořil, tak bych samozřejmě z hlediska osobní zvědavosti a z hlediska také potřeb informací pro výkon své funkce, chtěl být mezi nimi. Ale nemám tu ambici a nemůže ji mít ani Česká republika.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Dobrá zpráva pro mobilní hospice: stát podpoří domácí péči o umírající

(Ilustrační snímek)

Péče o umírající v domácím prostředí se bude od příštího roku hradit z veřejného zdravotního pojištění. Zatím ale není...

Ošťádal v profesorské kauze neuspěl, Ústavní soud jeho stížnost zamítl

Ivan Ošťádal žaluje hlavu státu za odmítnutí jmenovat jej profesorem (21. září...

Ústavní soud zamítl stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ti poukazovali na údajnou nečinnost prezidenta...

Děti ztrácejí důvěru k dospělým, třetina chce pryč z ČR, ukázal výzkum

Ilustrační foto.

Více než polovina českých dětí se cítí šťastně, a to zejména díky dobrým vztahům v rodině a s kamarády. Vytrácí se ale...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.