"Našel jsem mnohem více ostatků srnčí zvěře než v jiných letech. A našel jsem je hned tady kolem obce v lesích," řekl například myslivec a starosta Karlovy Studánky Luděk Jurajda, který tolik stop rysů v blízkosti obydlí už dlouho neviděl.
"Stahují se za snadnou kořistí," uvedl Luděk Jurajda. "Srnčí zvěř je zimou a velkými závějemi vyčerpaná. Je stresovaná. Sněhu je tolik, že do něj zapadnou srny často až po krk a musejí vynaložit hodně sil, aby se mohly v přírodě zejména v metrových závějích prašanu pohybovat."
Pro rysa se takové zvíře stává snadnou kořistí. "Je to mrštná šelma. Navíc si často počká na srnu na stromě," řekl správce frýdecko-místeckých lesů Jiří Silvestr. Potvrdil, že on a jeho lidé nacházejí ve svém revíru mnohem více stop po rysích útocích než v jiných letech.
"Od jednadvacátého prosince jsme našli tak patnáct stop po útocích rysů, zejména v oblasti Lysé hory, Travného a Morávky." Jesenický myslivec Luděk Jurajda řekl, že útok rysa se dá přesně rozeznat podle zbytků oběti. "Poznáte ho po stažení kůže ze srny, kdy do masa na krku, někdy na slabinách jsou jasně otištěny stopy po rysích drápech," prohlásil zkušený lovec.
Beskydský správce Jiří Silvestr dodává, že na některých zbytcích kořisti lze poznat, že staří rysi učí své mladé na zesláblých srnách lovit. "Starší rys nejprve srnu zraní a nechá ji těm mladším dorazit." Odborník na rysy z ostravské zoologické zahrady Ludvík Kunc potvrdil, že vyčerpaná srnčí zvěř je nyní snadnou kořistí šelem.
"A to nejen rysů. Sám jsem mezi Vánoci viděl zbytky srny, na kterou zaútočily lišky. A to není vůbec obvyklé. Srna však byla utopená po krk ve sněhu, na němž se liška mohla dobře pohybovat v úrovni její hlavy. Té srně chybělo v hlubokém prašanu k odhrnuté silnici zhruba sedm metrů," řekl Ludvík Kunc.
Dodal, že teprve tání ukáže, jaké škody na srnčí zvěři udělaly nejen šelmy, ale i myslivci, kteří mnohde nechávají krmelce prázdné. "Buď je to snaha dostat zvěř k posedům nebo je to nezodpovědnost a nezájem o zvěř. Přitom hladové srny potom ničí okusováním mladé stromy v lesích," řekl Ludvík Kunc.
Odborníci uvádějí, že právě v zimě má rys mnohem snazší lov než v jiných ročních obdobích. Na rozdíl od vlka má totiž slabší srdce a nedokáže dlouho pronásledovat a štvát svou kořist. Pokud se rysovi nepodaří okamžitě nebo po pár vteřinách kus strhnout, zpravidla po několika metrech neúspěšného pronásledování lov vzdá. Na rozdíl od vlka, který je schopen srnu po delším pronásledování a za pomoci smečky uštvat. Proto je pro spíš samotářského rysa vyčerpaná zvěř snazší kořistí.
"Stahují se za snadnou kořistí," uvedl Luděk Jurajda. "Srnčí zvěř je zimou a velkými závějemi vyčerpaná. Je stresovaná. Sněhu je tolik, že do něj zapadnou srny často až po krk a musejí vynaložit hodně sil, aby se mohly v přírodě zejména v metrových závějích prašanu pohybovat."
Pro rysa se takové zvíře stává snadnou kořistí. "Je to mrštná šelma. Navíc si často počká na srnu na stromě," řekl správce frýdecko-místeckých lesů Jiří Silvestr. Potvrdil, že on a jeho lidé nacházejí ve svém revíru mnohem více stop po rysích útocích než v jiných letech.
"Od jednadvacátého prosince jsme našli tak patnáct stop po útocích rysů, zejména v oblasti Lysé hory, Travného a Morávky." Jesenický myslivec Luděk Jurajda řekl, že útok rysa se dá přesně rozeznat podle zbytků oběti. "Poznáte ho po stažení kůže ze srny, kdy do masa na krku, někdy na slabinách jsou jasně otištěny stopy po rysích drápech," prohlásil zkušený lovec.
Beskydský správce Jiří Silvestr dodává, že na některých zbytcích kořisti lze poznat, že staří rysi učí své mladé na zesláblých srnách lovit. "Starší rys nejprve srnu zraní a nechá ji těm mladším dorazit." Odborník na rysy z ostravské zoologické zahrady Ludvík Kunc potvrdil, že vyčerpaná srnčí zvěř je nyní snadnou kořistí šelem.
"A to nejen rysů. Sám jsem mezi Vánoci viděl zbytky srny, na kterou zaútočily lišky. A to není vůbec obvyklé. Srna však byla utopená po krk ve sněhu, na němž se liška mohla dobře pohybovat v úrovni její hlavy. Té srně chybělo v hlubokém prašanu k odhrnuté silnici zhruba sedm metrů," řekl Ludvík Kunc.
Dodal, že teprve tání ukáže, jaké škody na srnčí zvěři udělaly nejen šelmy, ale i myslivci, kteří mnohde nechávají krmelce prázdné. "Buď je to snaha dostat zvěř k posedům nebo je to nezodpovědnost a nezájem o zvěř. Přitom hladové srny potom ničí okusováním mladé stromy v lesích," řekl Ludvík Kunc.
Odborníci uvádějí, že právě v zimě má rys mnohem snazší lov než v jiných ročních obdobích. Na rozdíl od vlka má totiž slabší srdce a nedokáže dlouho pronásledovat a štvát svou kořist. Pokud se rysovi nepodaří okamžitě nebo po pár vteřinách kus strhnout, zpravidla po několika metrech neúspěšného pronásledování lov vzdá. Na rozdíl od vlka, který je schopen srnu po delším pronásledování a za pomoci smečky uštvat. Proto je pro spíš samotářského rysa vyčerpaná zvěř snazší kořistí.
