„Mimo jiné bude obsahovat spuštění trvalé posílené spolupráce v obraně do konce roku 2017, summit eurozóny v prosinci k dalšímu prohloubení hospodářské a měnové unie s důrazem na dokončení bankovní unie,“ vypočetl po summitu v Tallinnu Tusk před novináři. Zmínil také summit, který bude za bulharského předsednictví EU uspořádán se zeměmi západního Balkánu.
My jsme Brusel. Pomalí by v EU neměli zdržovat rychlé, prohlásil Macron |
Podle informovaných diplomatů je cílem iniciativy především určení, jak přesně by měly státy unie k nadcházejícím debatám o budoucnosti a reformách EU přistoupit.
Tusk zdůraznil, že pokud jde o novou podobu Evropské unie a eurozóny, je třeba především hledat „skutečná řešení skutečných problémů“, postupovat krok za krokem a přitom zachovat jednotu všech členských zemí bloku. „Udělám vše, co bude v mých silách, abych udržel jednotu Evropy,“ prohlásil Tusk na tiskové konferenci.
Klíčový rok 2024
Už v pátek o věci zahájil konzultace, mluvil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, premiéry Bulharska Bojko Borisovem a Chorvatska Andrejem Plenkovičem a estonským premiérem Jüri Ratasem. V plánu má v příštích dvou týdnech kontaktovat všechny unijní země.
Merkelová před novináři ocenila, že důležitá diskuse o reformách dostává novou dynamiku. Téma prý chce nadnést na nastávajících rozhovorech o německé koaliční vládě tak, aby Německo mělo jasný postoj ve chvíli, kdy se jednání v EU začnou věnovat detailům. Také francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil „novou metodu“, které se šéf summitů Tusk rozhodl využít, aby jednání o změnách EU urychlil.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že rok 2024 by mohl být dobrým datem, kdy by nyní zvažované reformy unie mohly být dokončeny. Stejný rok uvedl v polovině měsíce ve svém vystoupení před europarlamentem.
Podklady, které Junckerův tým poskytl novinářům, už obsahují konkrétnější termíny některých navržených změn. Například velký soubor návrhů týkajících se prohloubení hospodářské a měnové unie předloží komise v prosinci. Zahrnovat by měl návrh, aby unijní rozpočet obsahoval oddíl související s eurozónou, s penězi vyčleněnými například na pomoc se strukturálními reformami zemí, ale i na přípravu zemí mimo eurozónu na vstup. V prosinci také komise přijde s návrhem na vznik funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by byl místopředsedou komise a také řídil ministerská jednání.
Posílení efektivity EU
O těchto návrzích by se zřejmě už v prosinci mohli šéfové států a vlád zemí bloku bavit jak na řádném summitu, tak na Tuskem naplánovaném summitu eurozóny. Tam budou podle zdroje z EU nejspíš pozvány i státy stojící mimo euro, které se přihlásily k takzvané smlouvě o fiskální odpovědnosti.
Junckerův projev před europoslanci byl jedním ze vstupů do diskuse o změnách EU a o prohloubení její hospodářské a měnové unie; tato diskuse nyní po německých volbách intenzivně začíná. Usiluje o to například francouzský prezident Macron, který svou vlastní představu budoucí unie se silnou eurozónou nastínil v úterním rozsáhlém projevu.
Z podkladových materiálů pro tallinnské jednání mimo jiné vyplývá, že v září 2018 Evropská komise plánuje zveřejnit dokument zabývající se „posílením efektivity u kormidla EU“.
Kromě obvyklých summitů, na které se špičky členských států sjíždějí do Bruselu, bude také pokračovat loni v Bratislavě zahájená tradice neformálních setkání. Ta už byla letos na jaře na Maltě a v Římě, ve čtvrtek a v pátek státníci jednají v Tallinnu. Naplánován už je neformální summit příští jaro v bulharské Sofii a velmi pravděpodobně v září ve Vídni. V rumunském městě Sibiu se státníci 27 zemí EU potkají na konci března 2019, bezprostředně po faktickém odchodu Británie z bloku, potvrdil rumunský prezident Klaus Iohannis.
