„Ukázalo se, že organizovat protesty přímo v Polsku lze, že nikomu nic nehrozí, což jsme chtěli hlavně místním lidem ukázat. Je spousta Poláků, kterým těžba vadí také, nyní už vědí, že se nemusejí bát ozvat a demonstrovat sami,“ podotkla šéfka protestů Veronika Holcnerová z české odnože Extinction Rebellion.
Proti demonstrujícím aktivně vystoupily jen dvě důchodkyně, které se pokoušely přítomné přesvědčit, že bez uhlí se Polsko neobejde a že zavření dolu by uvrhlo zemi do závislosti na Německu a jeho uhlí.
Všudypřítomné hlídky polské policie ale nepřipustily, aby hádky přerostly ve fyzický konflikt. Skupinky polských horníků a odborářů postávaly okolo, do dění se nezapojily.
Kritika od českých politiků
Čeští politici pro demonstraci pochopení nemají. Odsoudila ji česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) i hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
„Je to blbý nápad. Neprospěje to ničemu, jen to vyhrotí situaci. Je to na stejné úrovni, jako když nám Rakušani blokovali přechody kvůli Temelínu, byli jsme také naštvaní. Tohle je podobné,“ reagoval Půta.
Brusel vyzval Poláky k úhradě pokuty za těžbu uhlí v Turówě. Ti se modlí |
Důl Turów dostal loni od polské vlády licenci na provoz do roku 2044, aniž by se Poláci vypořádali s námitkami Čechů o tom, že jim mizí voda a jsou obtěžováni prachem, hlukem a vibracemi. Následně Česko podalo na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU a tribunál těžbu přikázal zastavit.
To Poláci nerespektují dodnes, za což jim soud vyměřil pokutu 12,5 milionu korun denně. K dnešku již pokuta činí 1,7 miliardy korun, ale ani to Polsko neplní. Brusel již vzkázal, že pokud nezaplatí, bude pokutu strhávat Polsku z eurounijních dotací.
Češi u soudu tvrdí, že Poláci porušili unijní právo, když si prodloužili provoz dolu do roku 2044, aniž by zkoumali dopady na životní prostředí na české straně. Poláci se brání, že důl žádný vliv na Česko nemá.