Autoritářský prezident Gurbanguli Berdymuhamedov, hlava na ropu bohatého Turkmenistánu, nepřestává překvapovat, co takový původním vzděláním zubař vlastně všechno dokáže. Již dříve tamní státní televize odvysílala záběry, jak letí na palubě nadzvukové stíhačky nebo operuje nádor. Nyní výčet svých triumfů rozšířil o vítězství v jezdeckém závodě o 11 milionů dolarů.
Sebepropagaci v turkménských médiích dotáhl pětapadesátiletý neomezený vládce téměř k dokonalosti. "Prezident Gurbanguli Berdymuhamedov se opět projevil nejen jako výborný jezdec, ale prokázal také silnou vůli, pevnost a odvahu," opěvoval hlavu státu tamní deník Neitralny Turkmenistan. Objektivy fotoaparátů při nedělním závodě ho zachytily oblečeného do tradiční turkménské čepice z ovčí kůže zvané telpek a purpurového pláště.
O vítězství na kilometrové trase prý rozhodovaly vteřiny, prezidentův kůň se však přiřítil do cíle jako první, citoval tamní deník britský list The Times.
Turkmeni musí o víkendech do sedla, jinak ztratí práci
Nadšení turkménských médií z prezidentova triumfu však prostí obyvatelé zřejmě nesdílí. Berdymuhamedov disponuje v zemi neomezenou mocí, a tak obyčejným Turkménům nezbývá nic jiného než trpělivě snášet veškeré jeho vrtochy.
Lidskoprávní organizace mají přístup do země pro jistotu zakázány, upozorňují však, že polovina turkmenské opozice sedí ve vězeních a druhá polovina zvolila exil. Nad tristním stavem lidských práv však západní mocnosti benevolentně přivírají oči, jelikož Turkmenistán představuje důležitého spojence zejména z hlediska dodávek ropy a zemního plynu.
Navíc od roku 2009 přes zemi míří i zásobovací spojenecké konvoje NATO pro misi v Afghánistánu (více o tranzitech NATO přes Turkmenistán a Uzbekistán zde).
Naposledy loni v dubnu uzurpátorský vůdce šokoval svět, když nakázal všem státním úředníkům a středoškolákům, aby povinně každý víkend docházeli na závody v parkurovém skákání (podrobnosti o toto nařízení zde). Cesta za prezidentem tolik zbožňovanými koňmi je však pro některé obyvatele nesmírně náročná a putování z odlehlých vesnic přes pouštní oblasti jim zabere i celý víkend. Kdo však odmítne, riskuje, že dostane vyhazov.
Berdymuhamedov nedá dopustit zejména na turkménské plemeno Achal Teke, jednu z nejstarších koňských ras vůbec. Dokonce o něm sepsal knihu a v roce 2011 zavedl pro toto plemeno speciální soutěž krásy. Výhru z nedělního jezdeckého závodu hodlá věnovat státní společnosti specializující se výhradně na chov achaltekinců.
