Poslanec Jan Vidím na palubě zadržovaného letadla.

Poslanec Jan Vidím na palubě zadržovaného letadla. | foto: Čeněk TřečekiDNES.cz

Turkmeni pustili letoun s Čechy až po 14 hodinách

  • 246
České armádní špičky i politici jsou volní. Turkmeni propustili jejich letoun, který dlouhé hodiny zadržovali na letišti. Argumentovali tím, že na palubě jsou zbraně. Stroj přitom jen potřeboval natankovat cestou z Afganistánu. "Odlétáme," hlásil před pátou hodinou ráno reportér iDNES.cz.

Měla to být jen krátká zastávka na dlouhé cestě za českými vojáky do Afghánistánu. Nečekaně se změnila na čtrnáctihodinové čekání.

"Přijela delegace Turkmenů, v dodávce před letadlem jedná s kapitánem," oznamoval reportér iDNES.cz Čeněk Třeček po čtvrté hodině ráno středoevropského času. "Při jednání bylo potvrzeno, že jsme zaplatili palivo i vše ostatní," dodával k výsledku schůzky.

Za další půl hodiny bylo kolem letadla opět rušeno. "Na palubu přišel šéf místního leteckého provozu," sděloval. Brzy bylo jasno. Nedobrovolné čekání Čechů končí, zástupci Turkmenistánu - ovládaného komunistickým diktátorem Saparmuratem Niyazovem - nemají konečně nic proti odletu letadla.

V Česku tak nemusel zasedat krizový štáb, o jehož svolání uvažoval mimo jiné ministr obrany Jiří Šedivý. Prezident Václav Klaus, který se o událostech v Turkmenistánu nechal informovat, se chystal pro změnu obrátit se na politické představitele středoasijské země. Ani na to už nedošlo.

Anabáze definitivně skončila v neděli po půl desáté dopoledne, kdy armádní tupolev dosedl na starém letišti v Praze-Ruzyni.

Turkmeni letadlo hlídali, ale přivezli vodu
Hodiny před tím ale zdaleka tak optimistické nebyly. Reportér iDNES.cz jen opakovaně hlásil, že generálové i politici čekají v letadle, co se bude dít.

"Právě dorazila k letadlu dodávka, ze které Turkmeni vyndávají kartony s balenou vodou," sděloval po druhé ráno Čeněk Třeček.

Podle jeho slov někteří účastníci této nelehké cesty spali, další se dívali z oken letadla. Nikdo netušil, proč nemůžou středoasijskou zemi, sousedící s Afghánistánem, Íránem, Kazachstánem a Uzbekistánem, vlastně opustit.

"Venku stojí na ploše letiště dva vojáci. Každý je z jedné strany našeho letadla," upřesňoval reportér iDNES.cz.

"Čekáme jen na to, co řeknou oficiální úřady, opravdu záleží jen a jen na nich. Ty ale podle mých informací s posádkou letadla moc nemluví. Jinak nic nového, jen pomalu svítá," přidával další informace.

Všichni aktéři už byli hodně unavení. Před 20. hodinou středoevropského času - tedy zhruba šest hodin po přistání - se přitom zdálo, že řešení složité situace se najde. Úřady po dlouhém vyjednávání konečně povolily, aby stroj natankoval a odletěl. Jenže vše trvalo jen chvíli, povolení nepřišlo.

Turkmeni původně přistání zakázali
Co se vlastně stalo, proč takové "vězení" v malé postsovětské zemi?

"Po přistání v Turkmenistánu nám místní úřady sdělily, že přistání bylo ve skutečnosti zakázáno. Zdůvodnily to tím, že jsou na palubě zbraně," popsal iDNES.cz celou situaci v podvečer z paluby letounu mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.

V letadle podle něj ale byly pouze krátké palné zbraně ochranky, což prý Turkmeni předem věděli. Podle Čírtka nejprve průlet dokonce povolili, pak ho zakázali, jenže Češi se to už nedozvěděli.

"Turkmenská strana nám zákaz poslala až v pátek večer, a to ještě na naše velvyslanectví v Moskvě, kde už ho v tu dobu nemohl nikdo převzít a vyřídit nám ho," vysvětlil Čírtek.

Češi se tak o zákazu vstupu do turkmenského vzdušného prostoru dozvěděli až během letu z Afghánistánu. Podle České televize se ale stroj nemohl vrátit kvůli nepříznivému počasí.

To narušilo už plánovaný sobotní program v Afghánistánu, kde se měli čeští představitelé zúčastnit slavnostního předání letiště v Kábulu pod české velení. Náhradní program nakonec proběhl v provizorních podmínkách americké základny v Bagrámu. - více zde

V letadle uvízli generálové i politici
Na palubě armádního letounu Tu-154 se z Afghánistánu vracel mimo jiné náměstek ministra obrany Martin Barták, náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka, poslanec Jan Vidím, senátor Jaromír Štětina, další generálové a novináři.

Jakmile po přistání v Turkmenistánu nastaly problémy, byl o situaci informován premiér Mirek Topolánek i šéf diplomacie Alexandr Vondra.

"Vše teď řeší česká ambasáda v Moskvě, komunikuje s turkmenskými úřady. Věříme, že v nejbližších hodinách bude stroj bez problémů pokračovat v letu," sdělila v sobotu večer iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.

Turkmenistán - komunistická monarchie
V zemi, která se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, si udržují neomezenou moc komunisté, kteří nemají žádnou opozici. V roce 1992 byl zaveden prezidentský systém, povolena je jediná strana, vládcem je Saparmurat Niyazov, který sám sebe nazývá otcem Turkmenů.

Právě "otec Turkmenů" byl podle informací ČT 24 tím, kdo dal po dlouhém čekání na dálku povel, že Češi můžou vzlétnout směr domov.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video