Stoltenberg na tiskové konferenci k nadcházejícímu dvoudennímu zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu, které začíná v úterý, na dotaz novinářů potvrdil, že několik tureckých důstojníků působících ve strukturách Aliance požádalo o azyl.
Po neúspěšném červencovém pokusu o vojenský převrat začaly turecké úřady s rozsáhlým zatýkáním a čistkami v bezpečnostních složkách včetně armády. Už v říjnu odhady hovořily o tom, že se do té doby Ankara zbavila více jak 400 důstojníků, kteří zastupovali zemi na aliančních velitelstvích a v centrále NATO.
Jen z aliančních velitelství v Německu, Belgii, Nizozemí a Británii bylo k 27. září staženo 149 vojenských představitelů, z nichž většina byla po návratu do Turecka propuštěna ze služby, zatčena a uvězněna.
Někteří z odvolaných špičkových důstojníků se odmítli do Turecka vrátit ze strachu z uvěznění. Podle nařízení Ankary měli přitom odcestovat do tří dnů. Za tvrdý postup si Turecko v čele s prezidentem Erdoganem vysloužilo ostrou kritiku západních spojenců i Evropské unie.
Stoltenberg v pondělí konstatoval, že je „záležitostí každé členské země NATO“, jaké zástupce do aliančních velitelských struktur vyšle. „Došlo k některým výměnám tureckých důstojníků,“ konstatoval s tím, že Turecko dalo opakovaně najevo, že v otázce pokusu o vojenský puč bude respektovat právo.
„Turecko má právo stíhat organizátory. Je ale důležité, aby se tak dělo způsobem, který je v souladu s vládou práva,“ řekl s tím, že právní stát jednou ze základních principů NATO.
Stoltenberg zopakoval, že Turecko je klíčovým spojencem a to nejen díky své strategické poloze nebo v souvislosti s migrační krizí, ale i pro své přímé kontakty s Ruskem.
Dvoudenní schůzka ministrů zahraničí členských zemí NATO se v úterý a ve středu bude věnovat především aktuálním bezpečnostním otázkám včetně situace v Afghánistánu, na Ukrajině nebo ve Středozemním moři, kde Aliance před pár týdny spustila novou námořní operaci zaměřenou mimo jiné i na boj proti pašerákům lidí do Evropy.
Spojenci mají rovněž schválit balíček více než čtyřiceti opatření pro posílení spolupráce s Evropskou unií. Především v obraně před hybridními hrozbami a v kyberprostoru.
