K zákazu Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), z níž pochází premiér Erdogan i prezident Gül, bylo potřeba souhlas sedmi soudců z celkových jedenácti. Nakonec ale rozhodli o finančním postihu.
Žalobce kromě rozpuštění AKP žádal i pětiletý zákaz veřejné činnosti pro 71 jejích představitelů - včetně premiéra Erdogana, prezidenta Güla či bývalého předsedy parlamentu Bulenta Arince.
Vyhráli by i tak
Strana spravedlnosti a rozvoje vzešla z politického islámu, ale jakákoliv obvinění z porušování laického charakteru Turecka odmítá. Sekularismus mají Turci pevně zakotven v ústavě, na jeho dodržování dohlíží armáda.
AKP je u moci od roku 2002. Nastartovala ekonomiku i sbližování země s EU, díky čemuž loni bezpečně vyhrála parlamentní volby. V 550členném zákonodárném sboru má dnes přes 300 křesel. Odpor však vzbuzuje například snahami legalizovat nošení muslimského šátku na univerzitách, což je velmi ožehavá otázka.
Pokud by soud Stranu spravedlnosti a rozvoje rozpustil, Turci by se - pravděpodobně ještě letos na podzim - vydali k předčasným volbám.
Strach z politické nejistoty
A ty by podle průzkumů veřejného mínění vyhráli opět ti samí lidé, přesněji řečeno strana, která by nahradila rozehnanou AKP. Do parlamentu by se podle expertů mohl vrátit i Erdogan jako nezávislý poslanec.
Verdikt ústavního soudu netrpělivě očekávali jak turečtí politici, tak Evropská unie a zahraniční investoři, kteří mají obavy z politické nejistoty a zbrzdění reforem.
