Gül a Sarkasjan se shodli, že před oběma zeměmi se otvírají široké možnosti urovnání vzájemných vztahů. Detaily z jednání se ale na veřejnost nedostaly.
Turecko a Arménie neudržují diplomatické vztahy hlavně kvůli rozdílnému pohledu na masakry Arménů v letech 1915 až 1917 v někdejší osmanské říši, jejímž je Turecko nástupnickým státem.
Arménie obviňuje Turecko z genocidy a tvrdí, že při masakrech přišlo o život až 1,5 milionů Arménů. Turecko hlavně odmítá termín genocida, připouští masakry, ale počet arménských obětí stanoví na zhruba 300 tisíc.
Sarkisjan a Gül zdůraznili politickou vůli vzít na sebe jako hlavy států odpovědnost za urovnání i těch nejsložitějších problémů, které mezi zeměmi stojí. Chtějí nastolit navzájem i v rámci celého regionu ovzduší důvěry.
Jednání o kavkazské stabilitě
Turecko se považuje za kavkazskou zemi a po nedávné válce mezi Ruskem a Gruzií přišlo s návrhem na mezinárodní fórum o stabilitě a spolupráci na Kavkaze. Prý i o tom dnes oba politici jednali. Sarkisjan po schůzce zdůraznil, že obě země musejí co možná nejrychleji řešit vzájemné problémy a nenechat jejich tíhu na dalších pokoleních.
Několikahodinovou návštěvu tureckého prezidenta provázela nebývalá bezpečnostní opatření. Jen v Gülově ochrance prý bylo přes 50 lidí. Mezi nimi i osm ostřelovačů, kteří spolu s arménskou policií střežili tureckého prezidenta na každém kroku od příletu na letiště přes pobyt v jeho rezidenci až na tribuny fotbalového stadionu. Gül se po Jerevanu pohyboval v opancéřovaném automobilu. Také na fotbalové utkání se oba prezidenti dívali z lóže z neprůstřelného skla.
Při fotbale ale šla diplomatická pravidla stranou. Postarali se o to hlavně fotbaloví domácí fanoušci, kteří při turecké hymně před začátkem utkání pískali.
Güla přivítaly protesty
Tureckého prezidenta už při příletu "vítaly" stovky demonstrantů. Ti vytvořili lidský řetěz na protest proti jeho příletu do Arménie. Protestující nesli arménské vlajky a transparenty s nápisy "Uznejte genocidu" a "Otevřete hranice bez podmínek". Poklidnou akci střežila stovka příslušníků pořádkových sil. Protest se konal beze slov, lidé vytvářeli řetězy po trase, kudy Gül projížděl.
Zdaleka ne všichni obyvatelé Jerevanu ale vyjadřovali turecké návštěvě nepřátelství. "Je dobré, že je Gül tady, protože naše vztahy s Tureckem musíme zlepšit," řekl agentuře Reuters dvacetiletý Garik Tumaňjan.
Agentury se shodují, že kdyby symbolicky přes fotbal, který milují lidé v obou zemích, došlo k politické normalizaci arménsko-tureckých vztahů, upevnilo by to postavení Turecka jako regionální mocnosti, energetické toky z oblasti Kaspického moře by se staly zase o kousek bezpečnější a vzrostl by nepochybně i vliv Západu na jižním Kavkaze.
