Dva koordinované útoky se odehrály v noci na středu ve městech Cukurca a Yüksekova v provincii Hakkari. K atentátům se přihlásili povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která se zbraní v ruce bojuje za autonomii kurdské menšiny. "Bojovali jsme s tureckými silami na dvou místech od 3. hodiny ranní," řekl po telefonu agentuře AP mluvčí rebelů Dostdar Hamo.
Je to vůbec nejkrvavější útok na turecké bezpečnostní síly v posledních letech. Podle zpravodaje televize BBC v Turecku Jonathana Heada nepřišla země o více vojáků během jediné akce od roku 1993. Tlak na odvetu bude ohromný, dodal Head. Turecká televize NTV krátce po útocích hlásila, že armádní oddíly útočníky v hornatém terénu pronásledují.
Světová média s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek hlásila, že turecká letadla bombardují základny kurdských rebelů v severním Iráku. Přes hranici se do Iráku vydala i turecká speciální komanda, přes hranici je dopravovaly helikoptéry. Zatím to vypadá spíše na akci menšího rozsahu, uvedla agentura AP s tím, že Turci podnikli naposledy větší ofenzivu v Iráku v roce 2008.
Odplata bude ohromná, hrozí turecký prezident
Turecké úřady zatím oficiálně akci v Iráku nepotvrdily, prezident i premiér ale zrušili své zahraniční cesty a vůči kurdským rebelům nešetřili tvrdými slovy. "Nikdo by neměl zapomínat, že ti, kteří nám způsobili tuto bolest, budou trpět ještě více. Uvidí, že odplata za útoky bude obrovská," hrozil prezident Abdullah Gul. Do oblasti už odjeli ministři obrany, vnitra a vrchní generál turecké armády, píše AP.
Středeční krvavý útok přišel jen den poté, co bomba nastražená u silnice zabila v nedaleké provincii Bitlis pět policistů a tři civilisty. Mezi oběťmi byla i teprve dvouletá holčička. Bezpečnostní složky také z tohoto atentátu podezírají kurdské rebely.
Výbušnou oblast Hakkari před několika dny navštívil turecký prezident Abdullah Gul. Snažil se pozvednout mezi tamními vojáky morálku, uvedla agentura Reuters. Kurdští povstalci totiž v posledních měsících zintenzivnili svůj boj za větší autonomii v této oblasti, kde majoritu obyvatelstva tvoří etničtí Kurdové.
Boj kurdských rebelů trvá už od roku 1984
Od poloviny července zabili pět desítek členů tureckých bezpečnostních jednotek a nejméně sedmnáct civilistů. Například v září zaútočili v provincii Siirt na malá kasárna četnictva. Při přestřelce zahynulo šest vojáků a tři povstalci. V turecké metropoli Ankaře pak při bombovém útoku zahynuli tři lidé a dalších 34 bylo zraněno. Jiný pumový útok v turisty vyhledávaném středomořském letovisku Kemer si 28. srpna vyžádal deset zraněných, včetně čtyř Švédů.
Vláda na nárůst násilí odpověděla větším počtem zátahů na sympatizanty rebelů a leteckými údery na kurdské cíle v severním Iráku. Také při akcích tureckých bezpečnostních sil proti povstalcům jsou oběťmi často civilní obyvatelé.
Kurdští rebelové povstali proti Turecku už v roce 1984 a od té doby zemřelo v konfliktu přes čtyřicet tisíc lidí, připomněla agentura Reuters s tím, že ozbrojenci si vybudovali základny v severním Iráku, odkud překračují hranice a útočí na turecké cíle. Turecko, USA a Evropská unie považuje Stranu kurdských pracujících za teroristy.