Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Téměř polovina německých Turků dává přednost víře před zákony

  • 243
Téměř polovina lidí s tureckými kořeny žijících v Německu staví přikázání své víry nad zákony země. Ukázal to průzkum společnosti Emnid, jehož závěry ve čtvrtek zveřejnila agentura DPA. U druhé a třetí generace přistěhovalců z Turecka však náboženské zapálení slábne.

V průzkumu vyjádřilo 47 procent dotazovaných tureckých muslimů souhlas s tvrzením „dodržování přikázání mé víry je pro mě důležitější než zákony státu, ve kterém žiju“.

Byly však výrazné rozdíly mezi lidmi, kteří se sami do Německa přistěhovali, a těmi, kdo se už v zemi narodili. Mezi přistěhovalci první generace tvrzení o nadřazenosti víry nad zákony podpořilo 57 procent lidí, u druhé a třetí generace to bylo 36 procent.

Průzkum také ukázal, že děti z přistěhovaleckých rodin méně dodržují náboženská pravidla. Méně často chodí do mešit, snižuje se u nich podíl žen a dívek, které nosí na hlavě šátek. Přesto však téměř tři čtvrtiny potomků přistěhovalců uvádí, že víra pro ně má velký význam.

Podle průzkumu jsou příslušníci druhé a třetí generace přistěhovalců lépe integrováni do společnosti než jejich předkové. Víc z nich dokončilo střední školu, mají mnohem lepší znalosti němčiny a udržují těsnější kontakty s Němci, nejen s příslušníky vlastní menšiny.

Zároveň má však velké množství lidí tureckého původu v Německu pocit, že je většinová společnost neuznává. Čtyřiapadesát procent z nich by se podepsalo pod větu „bez ohledu na to, jak se snažím, mě německá společnost nebere za svou součást“. Němečtí Turci také negativně vnímají skutečnost, že většinoví Němci si spojují islám s násilím a s fanatismem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video