Kurdská ofenziva proti Islámskému státu nedaleko Kirkúku (26. srpna 2015)

Kurdská ofenziva proti Islámskému státu nedaleko Kirkúku (26. srpna 2015) | foto: AP

Zabili jsme třicet teroristů PKK, hlásí Erdogan. Boje s Kurdy pokračují

  • 80
Přinejmenším třicet radikálů ze Strany kurdských pracujících (PKK) zabily při přeshraniční operaci v pátek turecké bezpečnostní složky. S odvoláním na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o tom v úterý informovala agentura Reuters. Turecko PKK podezírá ze smrti dvou policistů při útoku na jihovýchodě země.

O zabití třicítky „teroristů“ informoval prezident Erdogan v televizním proslovu. Už na počátku září Turecko oznámilo, že příslušníci jeho speciálních jednotek provedli krátkou pozemní operaci proti bojovníkům PKK na území severního Iráku. Od léta Ankara podniká na tábory PKK v Iráku také letecké údery.

Rovněž v noci na úterý zabila turecká armáda šest povstaleckých Kurdů v provincii Hakkari na jihovýchodě země. Erdoganovi kritici poukazují na to, že se prezident pomocí útoků na Kurdy snaží posílit v Turcích nacionalismus a zajistit své straně AKP podporu v blížících se předčasných volbách (více zde).

Útok na policisty se odehrál v pondělí pozdě večer v jihotureckém městě Adana. Útočníci na motorce vystřelili na policejní vůz a ujeli. Jeden z příslušníků policie zemřel na místě, druhý svým zraněním podlehl v úterý ráno. Další čtyři turečtí vojáci utrpěli zranění v noci na úterý, když kurdští povstalci vypálili raketu na armádní konvoj jedoucí po dálnici na jihovýchodě země.

Násilné střety mezi ozbrojenci z PKK a bezpečnostními složkami jsou v posledních týdnech v Turecku téměř na denním pořádku. Proces usilující o mírové řešení problémů kolem velké kurdské menšiny v Turecku zkrachoval letos v červenci. O život od té doby přišlo asi 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců PKK.

„Když někdo blokuje cesty, unáší lidi do hor a vyvíjí nátlak, jak potom můžeme pokračovat v jednáních? Když se do toho dostanou zbraně a čerstvě vyzbrojené organizace, jak můžeme pokračovat? Když to jde cestou ilegality, je mírový proces neudržitelný. Toto bezpečnostní vakuum bude kompletně vyplněno,“ uvedl podle tureckého listu Hürriyet v pondělí náměstek premiéra Ahmeta Davutoglua Yalçın Akdoğan s tím, že není možné vrátit se zase na začátek jednání, jako by se nic nestalo.

Kurdové bojují o autonomii v Turecku od roku 1984 a ozbrojený boj si už vyžádal na 40 tisíc lidských životů. V roce 2012 začala mírová jednání s tureckým státem a až do začátku nynějších násilností konflikt prakticky ustal díky vyhlášenému příměří. Nové násilí se vystupňovalo poté, co turecká armáda začala útočit na pozice PKK na severu Iráku.

Turecko nechrání svobodu slova a tisku, ozývá se ze Štrasburku

V noci na úterý turecká policie propustila z vazby 32 novinářů zadržených v pondělí při rozsáhlé razii proti kurdskojazyčným médiím v jihotureckém městě Diyarbakir. Podle agentury AFP v kancelářích Turci hledali kurdské radikály z PKK. „Hlavním cílem těchto akcí je umlčet kurdský tisk,“ uvedl ale Mehmet Ali Ertaş z Asociace svobodných novinářů.

Turecká policie se v posledních týdnech zaměřila kvůli údajné „podpoře teroristů z PKK“ i na velká média jako deník Hürriyet či turecká verze zpravodajské stanice CNN.

„Na Turecko se nahlíží jako na zemi, kde svoboda slova a tisku není chráněna a garantována podle evropských standardů. Rada Evropy tomuto tématu věnuje speciální pozornost,“ popsala nově zvolená viceprezidentka Evropského soudu pro lidská práva Işıl Karakaşová.

Dodala, že Turecko je společně s Ruskem na prvních místech seznamu zemí, které nerespektují rozsudky soudu sídlícího ve Štrasburku. Turecká vláda například několikrát v minulosti nechala zablokovat Youtube, Facebook či Twitter.

V žebříčku 180 zemí seřazených podle míry svobody tisku, který každoročně sestavují Reportéři bez hranic, letos Turecko obsadilo 149. příčku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video