Podle Ankary se do operace proti separatistům zapojilo 22 praporů, odhadem více než deset tisíc vojáků. Zatím není jasné, kolik z nich skutečně překročilo iráckou hranici. Podle agentury AP je to ale největší vojenský zásah proti kurdským separatistům za poslední tři roky.
Třicetiletá válkaKurdští rebelové bojují proti turecké nadvládě od roku 1984 a od té doby zemřelo v konfliktu přes čtyřicet tisíc lidí. Ozbrojenci si vybudovali základny v severním Iráku, odkud překračují hranice a útočí na turecké cíle. Turecko, USA a Evropská unie považuje Stranu kurdských pracujících za teroristy. Kurdské etnikum čítá přibližně 30 milionů lidí, z čehož většina žije v Kurdistánu - území na pomezí Turecka, Sýrie, Íránu, Iráku a Arménie. |
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že vojenské akce jsou jen prvním krokem v boji proti povstaleckým gerilám.
"Naším cílem je dosáhnout úspěchu," řekl Erdogan místní televizi. "Vojáci jsou odhodlaní bojovat na zemi i ve vzduchu," citovala premiéra agentura AP. Jiné podrobnosti ale uvádět nechtěl.
Během 36 hodin od útoků turecká komanda podporovaná vrtulníky Cobra zabila na iráckém území asi jednadvacet bojovníků Kurdské strany pracujících (PKK). Armáda prohlásila, že operuje v pěti oblastech na obou stranách hranice a na pozice PKK zaútočilo i letectvo.
Turecký hněv
Operace proti kurdským rebelům začala už ve středu, kdy Kurdové zaútočili na stanoviště armády v neklidné provincii Hakkari u hranic s Irákem, zabili 24 vojáků a dalších 16 jich zranili. Je to jeden z nejhorších útoků za tři desetiletí boje kurdských separatistů za nezávislost.
Turecká města po atentátech ovládl hněv. Rozzuřené davy demonstrovaly proti PKK v Ankaře i Istanbulu, kde taxikáři zablokovali dva mosty přes Bospor a troubením dávali najevo své rozhořčení. "Naše pomsta bude velká," prohlásil turecký prezident Abdullah Gül.
Ankara po útoku slíbila krvavou odvetu. Bagdád hned teror separatistů odsoudil a prohlásil, že hodlá s Turky spolupracovat v bezpečnostních otázkách, aby k podobným incidentům v budoucnosti nedocházelo.
Turecká armáda v posledních měsících často útočila na pozice PKK v severním Iráku. Pokud se ale pustí do masivní ofenzivy jako v roce 2008, analytici varují před možnou destabilizací regionu. Z Iráku se pomalu stahují poslední Američané a Sýrií už půl roku otřásají nepokoje proti režimu prezidenta Bašára Asada.