To mimo jiné znamená, že zhruba polovina všech hlasů byla smetena pod stůl, neboť ostatním stranám se nepodařilo překonat desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu.
Vůdce AKP Recep Erdogan tak slavil velké vítězství - jeho strana si rozdělila 363 z 550 křesel, a může tak vytvořit většinovou vládu. Pouze o šest mandátů jí utekla třípětinová většina, která umožňuje měnit ústavu.
Turecko přitom stále ještě netuší jméno svého příštího premiéra. Erdogan sám je z klání vyloučen, neboť si dříve odseděl tříměsíční trest za "propagaci nenávisti".
Teoreticky je však možné, že by příští parlament mohl změnit zákon, který jeho kandidaturu zakazuje. Dalším možným kandidátem je místopředseda strany Abdulláh Gul.
Erdogan se ihned po zveřejnění výsledků přihlásil k prozápadní orientaci své strany, čímž se snažil odlišit od mnoha svých islamistických předchůdců: "Naším prvořadým úkolem je vstup do EU a já okamžitě pošlu do unie kolegy, aby získali mandát."
O Erdoganovi je známo, že neovládá žádný cizí jazyk, za uplynulý rok se však obklopil řadou ekonomů a právníků vystudovaných v USA a západní Evropě. Do řad svých spolupracovníků navíc získal i několik známých podnikatelů.
Šéf islamistů také slíbil dostát všem závazkům, které má Turecko v NATO, ale k možnému útoku na Irák se postavil odmítavě: "Nechceme krev, slzy a smrt," řekl v televizním rozhovoru. Vyslovil se však pro poskytnutí leteckých základen v zemi Spojeným státům, pokud by byl útok schválen Radou bezpečnosti OSN.
Prvořadým úkolem nové vlády bude vyvést zemi z hluboké hospodářské krize, která zde trvá již přes dva roky.
Finanční trhy včera reagovaly na výsledek voleb vzrůstem objemu obchodování, neboť krize byla do značné míry způsobena nestabilností předchozího kabinetu Bülenta Ecevita.
