Příslušník takzvané svobodné syrské policie, podporované Británií, a jeden ze syrských převáděčů žijící v Turecku listu řekli, že počet syrských uprchlíků zastřelených na hranici Turecka je ve skutečnosti vyšší.
Tvrzení SOHR podle The Times zpochybňuje dohodu o navracení uprchlíků uzavřenou nedávno mezi Evropskou unií a Ankarou, která označuje Turecko za „bezpečnou třetí zemi“. To znamená, že běženci do ní mohou být vraceni z unie bez obavy z pronásledování.
Turecko začalo tvrdě postupovat vůči uprchlíkům loni v prosinci po čtyřech letech, během nichž mohli Syřané do země volně vstupovat i bez pasu. Změna v přístupu Ankary souvisela s tlakem Západu, aby Turci znemožnili volný pohyb přes svou hranici. Tato trase byla podle The Times označována za „džihádistickou dálnici“ kvůli velkému počtu zahraničních bojovníků mířících na území ovládaná radikály z takzvaného Islámského státu.
Zmiňovaný převáděč The Times řekl, že běženci stále hranici překračují, ale jsou „buď zabiti, nebo chyceni“.
Turecká vláda tvrdí, že hranice zůstává otevřená pro syrské uprchlíky bezprostředně ohrožené na životě. Na syrsko-turecké hranici ale stále zůstávají uvězněny desítky tisíc lidí, kteří uprchli před boji v provincii Aleppo.
Pondělí bude dnem D
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí navrácena první skupina běženců, čímž se začne se uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí, Atény i Brusel to ale zatím odmítly potvrdit.
Navrácenými lidmi budou „Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci“, uvedl zdroj z Bruselu. Neupřesnil nicméně, z jaké oblasti by migranti měli putovat, zda půjde o vnitrozemí či některý z ostrovů. Neřekl ani, zda budou do Turecka dopraveni letecky či po moři.
Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová potvrdila, že pondělí je „dnem D“, pokud jde o novou dohodu mezi EU a Tureckem. Podle Bertaudové „budou navraceni ti, jejichž žádosti o azyl byly označeny za nepřípustné, protože mohou získat ochranu i v Turecku“.
Nejmenovaný zdroj z řecké vlády uvedl, že migranti „s vysokou pravděpodobností“ pocestují z ostrovů Chios či Lesbos, kde jsou v přeplněných registračních centrech tisíce uprchlíků. „Nevylučujeme, že bude v pondělí navrácen určitý počet lidí, nemůžeme ale potvrdit, kolik jich bude,“ uvedl nejmenovaný řecký představitel.
Potyčky v Pireu
Mezi zhruba 500 běženci ze Sýrie a z Afghánistánu v řeckém přístavu Pireus vypukly v noci na čtvrtek potyčky. Zraněno při nich bylo osm lidí, z nichž čtyři museli být hospitalizováni. Na místě zasáhly pořádkové jednotky policie, která ale nikoho nezatkla.
Podle řeckých médií vyvolal konflikt Afghánec, který obtěžoval syrskou ženu. Krajané obtěžované ženy následně proti danému muži zasáhli s „požadavkem o podání vysvětlení“. To vyústilo v osobní střety, házení kamenů a dalších předmětů, které se účastníkům konfliktu dostaly pod ruku. Následky tříhodinové rvačky byly patrné i dopoledne - na místě ležely kameny a rozbité sklo.
Podle serveru listu To Vima je napětí mezi jednotlivými národnostmi dlouhodobé. Syřané od úřadů požadují, aby byli zejména od Afghánců odděleni.
Potyčka menšího rozsahu byla zaznamenána i ve spontánně vzniklém táboře v Idomeni na řecké hranici s Makedonií, kde je nyní kolem 11 000 uprchlíků. Na zveřejněných fotografiích v konfliktu je vidět, jak dokonce jeden účastník sporu vytahuje na druhého nůž.
V přístavu Pireus žilo v posledních dnech téměř 6000 běženců. V odbavovacích prostorách u mol bydleli v 1100 stanech nebo spali v přeplněných čekárnách. Ve čtvrtek rozvezly autobusy 420 uprchlíků, zejména syrské rodiny, z Pirea do uprchlických táborů v jiných částech Řecka. Velká skupina běženců má být umístěna například v Ioannině, ležící zhruba 50 kilometrů od hranice s Albánií.
