Premiér Erdogan prohlásil, že pravidlo zakazující státním zaměstnankyním na úřadech a ve školách nosit šátek je diskriminační. Zákaz zahalovat si hlavu nicméně zůstane platný pro soudkyně, státní zástupkyně a policistky.
Opatření je součástí balíku hlubších reforem, jež mají za úkol přepsat klíčové prvky politického, kulturního i sociálního života v zemi.
"Opatření míří jednoznačně proti odkazu tureckého státu tak, jak byl formulován první generací nacionálně orientovaných politiků ve dvacátých letech," tvrdí analytik Ziya Meral.
Poprvé od roku 1933 tak děti nebudou muset každý školní den začínat recitováním nacionalistické přísahy Mustafu Atatürkovi ("Otci Turků"), která začíná zvoláním: "Jsem Turek".
Nadto reformy významně posilují pozici menšin a cílí především na dlouhodobě rozhořčenou minoritu 15 milionu tureckých Kurdů. Soukromé školy budou smět poprvé v historii učit kurdštinu. Na státních školách však zákaz vyučování nadále platí.
Změny se dotýkají například i seznamu dosud zapovězených jmen obsahujících písmena q, w, x. Tato písmena se totiž typicky objevují u kurdských křestních jmen, zatímco u tureckých nikoli. Kurdové by tak nově měli mít možnost své děti pojmenovat podle vlastních zvyklostí.
Erdogan dále prohlásil, že je připraven snížit 10procentní volební limit, který Kurdům zabraňuje vstoupit do parlamentu.
Turecké reformní kroky uvítala i Evropská unie. "Opatření udržuje vyhlídky na pokrok v řadě důležitých vyjednávacích otázek mezi Tureckem a EU," uvedla v prohlášení Evropská komise.
Přístupové rozhovory Turecka do EU však mají k definitivnímu rozhodnutí prozatím stále daleko. Proti vstupu 75milionové muslimské země do Evropské unie vystupuje především Francie, které vadí soustavná snaha Recepa Erdogana o omezení tureckého sekulárního odkazu.
