Erdoganovi na výsledku regionálních voleb extrémně záleží. I přesto, že coby prezident nikam nekandiduje, v posledních týdnech objíždí Turecko křížem krážem a mívá i dva tři mítinky denně. Na těch Turkům připomíná, že právě za jeho vlády země dlouhá léta vzkvétala.
Jenže už nevzkvétá. Podle agentury Bloomberg se Turecko poprvé od roku 2009 dostalo do recese, zemi tíží téměř dvacetiprocentní inflace, slabá lira i třináctiprocentní nezaměstnanost.
A právě naštvaní zchudlí voliči mohou toto naopak připomenout vládní Straně rozvoje a spravedlnosti (AKP). Ta doufá, že získá alespoň tolik voličů jako Erdogan v loňských prezidentských volbách, tedy 52 procent.
„Původně jsem se k volbám jít nechystal, ale když jsem viděl, jak AKP kolem sebe mlátí, řekl jsem si, že je načase, abych jim šel dát ránu,“ cituje agentura Reuters 47letého Hakana, který odvolil v Ankaře. Hlasovací právo má okolo 57 milionů lidí. Výsledky, z nichž bude jasné, kdo zvítězil, se očekávají kolem půlnoci.
Zahraniční pozorovatelé neočekávají, že by AKP volby prohrála. Přesto letos nebudou výsledky tak samozřejmé a vláda s Erdoganem v čele může utrpět i těžké ztráty. „AKP narazila na limity svého ekonomického modelu. Životní standard už neroste,“ uvedl pro Channel NewsAsia odborný asistent Berk Esen z ankarské univerzity Bilkent. Někdejší voliči vládní strany ze střední třídy jí to mohou spočítat už tím, že k volbám vůbec nepřijdou.
Kromě dárků, které podle serveru Middle East Eye dostali od vlády koncem prosince, je nemusejí ukonejšit ani státem provozované stánky se zeleninou, kde lilky nebo rajčata koupí hlubokou pod cenou, či příslib, že by se po volbách z muzea Hagie Sophie mohla stát znovu mešita.
První volby po přechodu na prezidentský systém jsou tak i pro Erdogana test jeho popularity. V posledních pěti letech páté volby jsou také na dlouhou dobu poslední. Další se plánují až v roce 2023. Vládní garnitura na veřejnosti vůbec nepřipouští, že by úpadek turecké ekonomiky mohl ovlivnit rozhodování voličů. A pokud ano, odpovědí je podle ní volba AKP.
Erdogan volby podle deníku The Washington Post na mítincích nazývá „bojem o přežití národa“. Své voliče se mimo jiné pokusil zmobilizovat i po teroristickém útoku na novozélandské muslimy, kdy svým příznivcům pouštěl video z tohoto vraždění.
Istanbul, Ankara a Izmir
Volí se ve všech 81 tureckých provinciích. Z nedělního hlasování vzejde přes tisíc nových starostů a primátorů i vedoucích představitelů provincií. Důležitá jsou především tři města - Istanbul, Ankara a Izmir. Ten už nyní drží opoziční Lidová republikánská strana (CHP) a podle expertů příliš nehrozí, že by o něj přišla.
„Jaká otázka přežití? Volíme starosty. Co to má společného s národním přežitím?“ ptal se na volebním mítinku v Eskišehiru předseda (CHP) Kemal Kiliçdaroglu.
V Turecku se říká, že „kdo získá Istanbul, získá celé Turecko“. V regionálních volbách před pěti lety jej vyhrála AKP a o totéž se snaží i letos. Do patnáctimilionové megalopole proto Erdogan vyslal bývalého premiéra a současného předsedu parlamentu Binaliho Yildirima. Proti němu stojí kandidát CHP Ekrem Imamoglu.
Sázka opozice na devětačtyřicetiletého starostu istanbulské části Beylukduzu podle serveru France 24 vychází z předpokladu, že jsou Turci z dlouholetých politiků unavení a žádají nové tváře.
V neméně důležité metropoli Ankaře, kterou AKP a její předchůdci ovládají už pětadvacet let, pak za opozici kandiduje Mansur Yavas. A podle blízkovýchodního serveru Al-Monitor je až nečekaně velká šance, že vládní strana Ankaru ztratí.
„Yavas už prakticky vyhrál. Před kandidátem AKP Mehmetem Özhasekim má až příliš velký náskok a ten už ho nemůže dohnat. Jsem si jistý, že on i Erdogan o tom vědí,“ říká Ozer Sencar, zakladatel jedné z nejrespektovanějších tureckých agentur pro výzkum veřejného mínění Metropoll.
Yavasův úspěch podle něj tkví ve faktu, že byť kandiduje za koalici CHP a Strany dobra loňské prezidentské kandidátky Meral Akşenerové, původně patřil mezi nacionalisty Strany národní akce (MHP). S tou se dala AKP dohromady a stejně jako loni tvoří koalici. „Polovina voličů MHP bude volit Yavase,“ míní Sencar a dodává, že i podle něj se špatný ekonomický stav země promítne do voleb.
Když budete potřebovat, Erdogan vám pomůže. Jak Turci a Syřané slavili |
Do hry navíc mohou promluvit i Kurdové. Ti tvoří pětinu turecké populace a zatímco jejich Lidová demokratická strana (HDP) je silná na jihovýchodě země, v ostatních částech Turecka už tolik ne. Letos se proto rozhodla, že své hlasy v Ankaře, Istanbulu a dalších městech přenechá kemalistům z CHP.
To opozici nadále posílí. I přesto, že její kandidáti nedostávají prakticky žádný prostor v celostátních médiích, ve kterých místo toho vycházejí články o údajné spolupráci opozice s teroristy. Média tak převzala Erdoganovu agendu, který se spojováním konkurence se zakázanou Kurdskou stranou pracujících (PKK) snaží zastínit domácí problémy.
