Turecké referendum vzbuzovalo v posledních týdnech v Německu, ale i v dalších evropských zemích obrovské kontroverze. Mobilizovat voliče ve prospěch ústavních změn chtělo ve spolkové republice několik tureckých ministrů, řada měst však jejich vystoupení zrušila. Ankara pak metody Berlína přirovnala k těm nacistickým, což v Německu vzbudilo odpor (více zde).
KOMENTÁŘ: Erdogan potřebuje vnějšího nepřítele, po referendu vášně opadnou |
Na větší odpor, než se čekalo, zatím podle průzkumů veřejného mínění narážely také ústavní změny v Turecku, což byl podle pozorovatelů jeden z důvodů, proč se režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana snažil vyhrotit spory s Německem a Nizozemskem. Hledáním vnějšího nepřítele chtěl podle nich Erdogan strhnout podporu tureckých voličů na svou stranu.
Jestli se mu to povedlo, bude jasné v polovině dubna. Turci žijící v Německu mohou výsledek referenda výrazně ovlivnit, protože tvoří de facto jeden z největších tureckých volebních okrsků. Erdogan se mezi tureckými občany ve spolkové republice, kterých je celkem asi 1,7 milionu, obecně těší velké podpoře. V parlamentních volbách z listopadu 2015 jeho AKP v Německu získala téměř 60 procent hlasů, v samotném Turecku dostala o deset procentních bodů méně.
Fronty u hlasovacích místností
Do referenda se turečtí občané ve spolkové republice mohou zapojit od pondělního rána. Hlasovací místnosti jsou na třinácti místech, většinou tureckých generálních konzulátech, otevřené denně od 9:00 do 21:00 hodin. U některých z nich se podle německých médií už ráno tvořily fronty.
V Německu mohou turečtí občané hlasovat například v Berlíně, Mnichově, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu nebo Dortmundu. Odevzdat hlas mohou v těchto dnech také Turci žijící ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, Belgii nebo Dánsku.
Ústavní změny mají výrazně posílit postavení tureckého prezidenta. Podle kritiků by ale učinily z Erdogana prakticky neomezeného vládce. Příští hlavě státu, kterou se podle všeho znovu stane Erdogan, mají dát pravomoc vybírat a měnit ministry, vládnout pomocí dekretů, které nemusí schválit parlament, nebo rozpustit zákonodárný sbor.
