Na minometné granáty, které dopadají na turecké území ze Sýrie, zatím Ankara odpovídá velmi "zdrženlivě a v rukavičkách". Několik dělostřeleckých salv nazpět přes hranice se zdá být jen samozřejmým varováním. Otevřená válka těchto dvou sousedů by totiž byla zničující. Pro Sýrii. Srovnání vojenské síly na obou stranách vyznívá jednoznačně pro Turecko.
Zapomeňme přitom na další spojence a hráče v podobě NATO, Izraele, Ruska nebo Íránu. Armáda půlměsíce má navrch ve všech ohledech, navíc ta syrská je citelně oslabena boji s opozičními rebely.
"V současné situaci by Syřané vydrželi vzdorovat řádově dny, neměli by šanci," konstatoval vojenský analytik Lukáš Visingr. "Protivzdušná obrana by přestala fungovat v řádu hodin. Turci by jistě měli nějaké ztráty, ale Sýrii by doslova převálcovali".
Oficiální snímek cvičení syrské armády na blíže neupřesněném místě (11. července 2012)
Helikoptéra syrské armády během leteckého cvičení
Syrský tank v ulicích Aleppa (14. září 2012)
Jak by turecko-syrská válka nejspíš vypadala? Nejdříve by masivním leteckým útokem byla vyřazena syrská protivzdušná obrana. Dvě stovky letounů F-16 na turecké straně by byly pořádně znát. Následovaly by bleskové letecké údery na klíčové body syrského velení a infrastruktury.
Do bojů by zřejmě současně zasáhlo i turecké námořnictvo, které by umožnilo vylodit se dalším jednotkám na pobřeží Sýrie. "Z geografického hlediska se dá Sýrie dost těžko bránit," míní Visingr.
Syrské ozbrojené sílyArmáda: Zdroj: Military Balance 2010 |
K tvrdým střetům by asi došlo až při dobývaní Damašku. Ve městě by se patrně válčilo doslova o každou ulici. "Režim syrského vůdce Asada by se patrně okamžitě sesypal, ale otázkou zůstává, co dál. Zvládla by turecká armáda udržet po nějakou dobu situaci v zemi?" pochybuje Visingr.
Vzdušná nadvláda Turků
Na nebi by syrské letectvo nemělo pražádnou šanci. Nejvýkonnější bojová letadla syrských vzdušných sil představují čtyři desítky ruských strojů MiG-29. Různé odhady však hovoří o tom, že bojeschopných je jich jen asi polovina. Papírově má syrské letectvo také přes 80 stíhaček MiG-23MLD, asi 60 útočných MiG-23BN, zhruba 50 stíhacích bombardérů Su-17 a Su-22, možná 40 přepadových či průzkumných MiG-25, dvacítku Su-24 a téměř 200 starých MiG-21.
Kolik jich skutečně létá, není možné ověřit. Do boje může Sýrie nasadit i část ze 70 tabulkových cvičných letounů L-39 Albatros československé výroby. K tomu je ještě potřeba připočítat zhruba 70 bitevních vrtulníků, zhruba polovinu tvoří francouzské stroje SA-342 Gazelle se střelami HOT, a přibližně 120 dopravních či víceúčelových vrtulníků.
Sečteno a podtrženo - proti strojově početnému ale zastaralému letectvu stojí na druhé straně jedny z nejsilnějších vzdušných sil v regionu vůbec. Turecko má k dispozici 426 bojových letounů, z toho 213 moderních F-16C/D, 126 starších F-4E Phantom II (z nichž část se za izraelské podpory modernizovala na variantu F-4E-2020 Terminator) a 87 lehkých stíhaček F-5A/B Freedom Fighter.
Páteř tureckého letectva tvoří stroje F-16 americké výroby
Cvičné vylodění tureckého námořnictva
Útočný vrtulník AH-1 Cobra turecké armády
V provozu jsou i téměř dvě stovky cvičných letadel, z nichž některá lze opatřit i lehkou výzbrojí. Turečtí letci mají také výhodu tankování ve vzduchu, kterou zajišťuje flotila sedmi létajících tankerů americké výroby KC-135R Stratotanker.
Spoleh na ruské systémy
Oslabená syrská armáda přišla během uplynulých měsíců v bojích s opozičními rebely o mnoho techniky, od stíhaček přes vrtulníky až po obrněná vozidla. "Když syrský režim nasazuje do boje i cvičné letouny L-39, tak na tom asi nebude úplně dobře," uvedl Vising.
Jistě, Sýrie má řádově desítky velmi "zajímavých" moderních zbraňových systémů ruské provenience, jako například samohybné kanony ZSU-23-4 Šilka nebo ruské protiletadlové komplety Pancir-S1. Proti celkově dobře vyzbrojené a motivované turecké armádě, která je druhou nejsilnější v NATO hned po USA, by to však nestačilo.
Turecké ozbrojené sílyArmáda: Zdroj: Military Balance |
Syrskou protivzdušnou obranu tvoří hustá síť složená ze 195 protiletadlových samohybných systémů Kub, 468 systémů S-75 a S-125, asi čtyř tisíc přenosných raket Strela-2 a raketových kompletů dlouhého dosahu S-200 Vega. Těch má Sýrie kolem čtyřiceti.
Sovětskou a ruskou výzbroj mají také syrské pozemní síly. Za nejspolehlivější útvary pozemní armády platí dvě obrněné divize, které chrání Damašek. Jde o divizi Republikánské gardy a 4. obrněnou divizi. Páteř obrněných jednotek tvoří přes 1 500 tanků T-72 (včetně modernizovaných) a více než tisíc vozidel T-62K/M. Kromě toho má syrská armáda k dispozici přes 2 200 starých tanků T-55.
Pýchou syrských ozbrojených sil má být dělostřelectvo. Ve výzbroji má přes 500 samohybných děl ráže 152 mm (2S3 Akacia) a 122 mm (2S1 Gvozdika), 2 tisíce tažných děl a houfnic, přes 500 raketometů sovětské a čínské výroby a asi 400 minometů.
Proti tomu páteř tureckých obrněných sil tvoří 298 tanků Leopard 2A4 a 397 tanků Leopard 1. Armáda má ale také téměř tisícovku amerických M60 a přes 2 800 starých M48, 7 450 dělostřeleckých systémů a 2 700 protivzdušných systémů.
Drtivá turecká flotila
Experti soudí, že z Turecka se za poslední dekádu stala země s největším přírůstkem svého vlivu v celém regionu. Podle politologa Lukáše Dyčky z Masarykovy univerzity v Brně lze turecký vzestup snadno pozorovat na srovnání s rokem 2003, kdy byla tomuto státu přisouzena pouze podpůrná role při spojenecká invazi do Iráku – a i tu odmítl sehrát.
Současné trendy konfliktů na Blízkém východěAnalýza natoaktual.cz |
"Dnes je naproti tomu aktivní podpora Ankary klíčová pro existenci jak Syrské svobodné armády, tak údajně i rozsáhlé škály islamistických skupin operujících v dalších zemích. Za uplynulých téměř deset let stihla vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vytvořit z Turecka, jež bylo do té doby státem s nevyjasněnou identitou regionální velmoc prvního řádu," konstatoval Dyčka.
Asi nejvýraznější vojenský rozdíl je mezi Sýrií a Tureckem na moři. Turecké námořnictvo patří historicky mezi nejsilnější v oblasti. Páteř tvoří osm válečných fregat. Kromě těchto plavidel má Turecko i osm starších amerických fregat třídy Perry, jednu třídy Knox a šest francouzských A-69.
V provozu je více než čtyřicet hlídkových a raketových člunů, jež byly vesměs navržené v Německu a nesou střely Harpoon a Penguin, dvě desítky minolovek a čtyři desítky vyloďovacích plavidel. Podmořská flotila sestává ze čtrnácti ponorek, odvozených od úspěšného německého Typu 209.
Sýrie má k dispozici jen dvě zastaralé protiponorkové fregaty sovětského modelu a dvě desítky člunů. Syrské fregaty jsou vyzbrojeny vrhači protiponorkových raket a torpédy, ale nenesou žádné řízené střely. K tomu je určena desítka člunů. Dále Sýrie provozuje jedenáct pobřežních hlídkových plavidel vyzbrojených pouze kulomety, pět minolovek, tři výsadkové a tři podpůrné logistické lodě.
Rakety na obou stranách
"Sýrie patří mezi státy, o nichž se často hovoří také v souvislosti s vývojem zbraní hromadného ničení. Panuje vážné podezření, že se snažila vyrobit štěpný materiál pro nukleární pumu, tyto obavy vedly Izrael k útoku na zařízení Al-Kibar, kde byl patrně umístěn malý reaktor. To nyní potvrdily i inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii," připomněl Visingr.
Sýrii by výroba jaderné zbraně trvala mnoho let, a proto se Damašek spoléhá hlavně na chemické zbraně, jež mají být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na anthrax, botulotoxin a ricin.
Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii rozsáhlý arzenál balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení jsou umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu.
Naproti tomu neexistují žádné informace o nějakém vývoji chemických či biologických zbraní v Turecku. Na jeho území se ale nachází devadesát amerických jaderných bomb, z nichž dvacet by v případě války bylo předáno tureckému letectvu. Turci mají pro tyto případy upravené letouny F-16 a piloti příslušný výcvik.
"Turecko také disponuje vlastními balistickými raketami krátkého dosahu, které jeho zbrojovka Roketsan vyvinula ve spolupráci s Čínou. Raketa J-600T Yildirim existuje ve dvou variantách s doletem 150 a 300 kilometrů," dodal Visingr.
