Poslední série ostřelování začala podle CNN v sobotu pozdě večer a trvala přes čtyři hodiny. Útok nesměřoval na obydlené cíle, a střely tak zasáhly především krajinu a cesty. Hasiči museli likvidovat následné požáry.
Podle zástupců vojska šlo o odvetu za páteční útok kurdských separatistů na několik tureckých vesnic. Při něm byl údajně zraněn jeden voják. "Turecká armáda odpověděla na tyto nepřijatelné útoky a bude odpovídat i dál," oznámila armáda v prohlášení.
Ostřelování přichází ve chvíli, kdy Turci stále častěji diskutují o nutnosti zaútočit na irácký Kurdistán. Kurdům především vyčítají, že poskytují útočiště separatistickým guerillám Kurdské strany pracujících (PKK), které pronikají na turecké území.
Turecký premiér Recep Tayiip Erdogan chce tento týden požádat parlament o svolení k vojenskému zásahu přímo v Kurdistánu. Američané se k útoku staví rezervovaně, zásah by podle nich destabilizoval situaci v Iráku.
Irácká vláda v Bagdádu chce problém vyřešit smírně. Mluvčí ministerstva obrany Mohammed al-Askarí se vyslovil pro hledání diplomatického řešení.
Obtížní bratři
The Economist napsal, že většina iráckých Kurdů považuje přítomnost PKK na svém území za obtížnou, ale proti etnickým soukmenovcům násilně nezasáhne.
Iráčtí Kurdové vzkazují Turkům, aby se separatisty jednali. Podle listu je ale možné, že by zachovali klid, pokud by Turecko proti PKK na území Iráku skutečně zasáhlo.
Necelých pět milionů Kurdů v Iráku se nyní těší nebývalé autonomii, o kterou nechtějí přijít. Politicky závisí na USA a ekonomicky právě na Turecku, které je hlavním obchodním partnerem Kurdů. Podílelo se i na kurdské chloubě - mezinárodním letišti v Irbílu.
Mimo irácký Kurdistán žije dalších 21 milionů Kurdů. Čtrnáct milionů v Turecku, šest milionů v Íránu a milion v Sýrii. Podle The Economist ale iráčtí Kurdové na vytvoření Velkého Kurdistánu nemyslí. Územní požadavky kladou pouze v rámci Iráku.
