„Nejdůležitějším problémem byly obrovské výdaje. Viděl jsem, že nějaká silná struktura institucí tam vůbec nefunguje,“ uvedl podle amerického deníku The New York Times (NYT) minulý týden Imamoglu.
Do hospodaření istanbulské radnice nahlédl poté, co na konci března těsně vyhrál lokální volby za opoziční Lidovou republikánskou stranu (CHP).
Ta vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) kromě Istanbulu uzmula také moc nad Ankarou. Jen u největšího tureckého města se však strhla mela, kterou kritizují nejen místní, ale i zahraniční politici.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu se svou AKP po dlouhém přepočítávání hlasů prosadil celkové zrušení výsledků voleb. V Istanbulu se tak volby budou 23. června opakovat. Zatímco na konci března šli Istanbulané volit nejen složení magistrátu, ale i radnic v jednotlivých čtvrtích, tentokrát budou rozhodovat jen o primátorovi.
To opozice napadla v odvolání a požadovala anulování veškerého lokálního hlasování, stejně jako loňských prezidentských a parlamentních voleb. Ústřední volební komise však jejich žádost zamítla, píše Al-Džazíra.
„Ve volebních obálkách byly čtyři lístky. Čtyři lístky v jurisdikci téže volební komise. Jak vysvětlíte, že jste si vybrali jen hlasy k magistrátu a ty zrušili?“ ptala se lídryně opoziční Strany dobra Meral Akşenerová. Ale neuspěla. Kampaň se tak rozjíždí jen mezi aspiranty na nejvyšší pozici ve městě.
A Imamoglu má podle svých slov na novou kampaň pořádně nabito. Po nástupu do funkce zjistil, že má coby starosta k dispozici desítky automobilů a městští politici mohou využívat nemovitosti za miliony lir. Imamoglu tvrdí, že je megapole na pomezí Evropy a Asie v obrovských dluzích.
Roční rozpočet města je podle něj 20 miliard lir (76 miliard korun) a dluh ještě větší, celkem 26 miliard lir (99 miliard korun). Podle britského deníku The Guardian se AKP bojí ztráty největšího tureckého města i proto, že by přišla o miliardy dolarů určené na nadace a charity, které se svou strukturou pevně svázala.
Právě utrácení vládnoucí AKP, která má Istanbul v rukou už pětadvacet let, chce nyní nejviditelnější člen turecké opozice zarazit. „Jsem byznysmen, takže když přijdu do nějakého podniku, snadno rozpoznám plýtvání penězi,“ říká muž, který před vstupem do politiky vedl rodinnou stavební firmu.
Pokračuje s tím, že radnice má kontrolu jen nad 40 procenty rozpočtu, zbytek si nepříliš transparentně rozdělují tři desítky soukromých společností. Mnoho z nich řídí příznivci a spojenci prezidenta Erdogana.
Anulujte také prezidentské a parlamentní volby, požaduje turecká opozice |
„Istanbul nabízí obrovské možnosti. A kdyby se vedl správně, měl by potenciál podpořit tureckou ekonomiku,“ říká Imamoglu s odkazem na ekonomickou krizi, která celou zemi stále tíží.
Za svých sedmnáct dní ve funkci Imamoglu, který voličům sliboval transparentnost, na radnici zavedl přímé přenosy z jednání radních. Efektem podle NYT bylo nejen to, že se na ně začali dívat Turci z celé země, ale i zrychlení práce. Politici zvolení za AKP totiž přestali obstruovat.
Opoziční politické strany se před nadcházejícími istanbulskými volbami čím dál intenzivněji sjednocují. Chtějí tak dát CHP a Imamogluovi co nejlepší předpoklady k tomu, aby klání znovu vyhrál. V jeho prospěch už podle agentury Reuters odstoupil například Muammer Aydin z Demokratické levicové strany (DSP).
Imamoglu prohlašuje, že se nálada ve společnosti mění a že mu víc a víc nahrává do karet. Tvrdí, že mu svou podporu vyjádřilo už i několik členů vládní AKP, kterým se anulování voleb nelíbí. Veřejně to zkritizoval i bývalý turecký prezident Abdullah Gül nebo expremiér Ahmet Davutoglu.
