Mluvčí tureckého ministerstva vnitra uvedl, že se vyšetřování týká loňské Imamogluovy návštěvy u hrobky osmanského sultána. Starosta tehdy připomínal výročí dobytí Istanbulu (Konstantinopole) Turky v roce 1453.
Erdogan tvrdě vyráží na opozici. Imunitu chce vzít i šéfovi Atatürkovy strany |
Obléhání města a jeho dobytí z rukou byzantského císaře měla na svědomí právě vojska sultána Mehmeda. Podle agentury AFP je na fotografiích Imamoglu zachycen s rukama za zády.
Mluvčí ministerstva nevysvětlil, čeho se údajné „neuctivé chování“ týkalo. Mluvčí istanbulského starosty naproti tomu na Twitteru napsal, že vyšetřování „nemá opodstatnění“.
Začátek vyšetřování přichází ani ne měsíc poté, co turecké ministerstvo spravedlnosti podalo návrh, aby Imamogluův stranický šéf Kemal Kiliçdaroglu a další poslanci přišli o imunitu v parlamentu. Strana krátce před tím vylepila po Turecku plakáty, ve kterých se ptá, kam zmizelo 128 miliard dolarů z bankovních rezerv Turecka v zahraničí.
Imamoglu se prý choval neuctivě:
Fatih Sultan Mehmed Han Hz. İstanbul’u fethettiğinde, bu şekil yürümedi,
Sen kimsin Hadsiz ?
Edepsiz ekrem imamoğlu ..
Bu şekilde Anıtabire çıkta görelim endamını. https://t.co/RB4IjdFFTg
Oblíbený starosta chce znovu porazit Erdogana
Istanbulský primátor Imamoglu patří k nejznámějším opozičním politikům v Turecku. Jako kandidát Republikánské lidové strany (CHP) se chce v roce 2023 postavit Erdoganovi v prezidentských volbách.
Desítky aut a sídla za miliony. Radnice zruinovala Istanbul, tvrdí opozice |
Starostou Istanbulu se stal v roce 2019, kdy překvapivě porazil kandidáta vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), a to hned dvakrát, protože ústřední volební komise výsledky prvního hlasování po zásahu Erdogana anulovala a volby se musely opakovat.
Imamoglu prezidenta často kritizuje a brzy po svém nástupu na radnici začal zveřejňovat, v jakém stavu AKP město nechala. Tvrdil tehdy, že odhalil rozsáhlou korupci a plýtvání veřejnými penězi. To je podle něj tak velké, že se bohaté turecké město ocitlo v dluzích na léta dopředu.
Primátor také patří k hlasitým odpůrcům výstavby 45 kilometrů dlouhého Istanbulského kanálu, který má být vedle Bosporského průlivu druhou vodní cestou mezi Marmarským a Černým mořem. Obří projekt s náklady kolem 15 miliard dolarů (345 miliard korun) prosazuje právě současný prezident.
Proti Erdoganově kanálu jsou experti i banky
Kanál má vzniknout západně od Bosporského průlivu a částečně vést skrz metropolitní oblast 17milionového města. Projekt Erdogan oznámil v roce 2011 ještě jako premiér a sám ho tehdy označil za bláznivý.
Bouří se však proti němu nejen opozice, ale i obyvatelé Istanbulu a ekologové, podle nichž stavba významně naruší životní prostředí v oblasti. Vykácet se totiž bude muset velká plocha lesů, obavy panují také o podmořský život. Někteří se pak bojí i vyšší četnosti zemětřesení v této tektonicky neklidné oblasti či vlivu na zdroje pitné vody pro Istanbul.
Proti plánu se v dubnu postavilo i více než sto bývalých vysoce postavených činitelů tureckého námořnictva. Deset admirálů ve výslužbě pak zatkla policie pro podezření z osnování spiknutí proti státní bezpečnosti a ústavnímu pořádku. Zhruba po týdnu ve vazbě je zase propustila.
Erdoganův sen je noční můrou pro Istanbul. Vodní kanál opět dělí Turecko |
A podle agentury Reuters se ke gigantické stavbě staví s opatrností i některé velké turecké banky. Nelíbí se jim totiž, že by měly další pomník Erdoganovy vlády financovat. Dva vysoce postavení bankéři agentuře řekli, že investování do stavby kanálu brání už jen to, že banky podepsaly světovou dohodu o udržitelném chování a mohly by ji tak porušit.
Další zdroje pak zmiňují investiční riziko, do kterého by se banky v tomto případě nerady pouštěly. Erdogan má naopak za to, že kanál přiláká mnohé investory ze zahraničí.
