„Pro nás je to nepřijatelné. A je to také nezodpovědné. Pošleme zadržené bojovníky Daeš (arabská zkratka pro Islámský stát) do jejich zemí,“ řekl ministr.
Turecko 9. října zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a během ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území.
Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se však naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká protikurdská ofenziva.
Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí jen velmi neochotně. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy.
Podle OSN se k radikálům, kteří na vrcholu své expanze ovládali části Sýrie a sousedního Iráku, za dobu existence Islámského státu připojilo 40 tisíc zahraničních bojovníků ze 110 zemí. Mezi těmi západními má primát Francie, odkud k IS odešly téměř dva tisíce lidí.
Mezi zajatci střeženými Kurdy je zhruba dva tisíce cizinců. O otázce zadržovaných zahraničních bojovníků IS řada evropských zemí vyjednává s Irákem. Chtějí Bagdád přesvědčit, aby v rámci soudní spolupráce radikály soudily tamní soudy.
Naposledy v půlce října o této věci v Iráku jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a šéf irácké diplomacie Muhammad Hakím. Ten ale zdůraznil, že Irák je ochoten přijmout ze Sýrie jenom irácké zajatce. O ty s občanstvím jiných zemí se podle něj musejí postarat státy, odkud tito lidé pocházejí.
