"Vedoucí orgány naší strany se sejdou během několika dní a určí našeho kandidáta na premiéra, řekl v neděli podle ČTK Erdoganův zástupce Abdullah Gul.
Dosavadní premiér Bülent Ecevit splakal nad vydělkem a do parlamentu se vůbec nedostane. Erdogan prohlásil, že jeho strana urychlí přípravu na připojení k Evropské unii a bude spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem.
Islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála volby se ziskem 34,1 procenta hlasů. Turecká televize TRT podle ČTK uvedla, že AKP by měla získat v 550členém parlamentu 361 křesel.
Spolu s AKP se do parlamentu podařilo probojovat jen další jedné straně. Lidová republikánská strana, která bude podle TRT mít za 19,5 procenta hlasů 179 poslanců. Žádná další strana nezískala potřebných deset procent hlasů. Zbývajících deset míst v parlamentu obsadí nezávislí, dodává ČTK.
Erdoganovo podněcování
Minarety jsou naše bajonety, mešity naše kasárna, zarecitoval veřejně v roce 1999 Recep Erdogan a vzápětí šel na čtyři měsíce do vězení za propagaci nenávisti. Ty doby jsou pryč - jeho islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje se stala vítězem předčasných parlamentních voleb.
Turecký sekulární stát v posledním desetiletí využil jakékoli možnosti potlačit pronikání islámu do politiky, včetně nasazení armády proti regulérně zvolené vládě Strany prosperity v roce 1997. Včera islamisté napochodovali do vlády opět hlavním vchodem.
Turci je však nevolili pouze z lásky k islámu. Především vystavili dosavadnímu kabinetu Bülenta Ecevita účet za poslední dva roky jeho vlády - za nejhorší hospodářskou krizi od druhé světové války, za devalvaci turecké liry na polovinu a za ztrátu jednoho milionu pracovních míst.
V situaci, kdy ostatní strany včetně těch vládních zápasily o to, aby vůbec překročily desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu, vyhřívali se islamisté na výsluní se ziskem zhruba 35 procent hlasů.
Rozsviťte žárovku
"Rozsviťte světla, ať se Turecko rozzáří, ať nezaměstnaní najdou práci, ať skončí chudoba," prohlásil Erdogan na závěr předvolební kampaně své strany, která má v emblému žárovku. "Čekáme, že sestavíme vládu sami," řekl sebevědomě, zatímco dav před volební místností skandoval: "Erdogan, Erdogan, premiér!"
Jenže právě toto přání se jeho příznivcům určitě nevyplní. Jako bývalý vězeň nemá Erdogan právo vykonávat žádný vládní úřad. Kromě toho generální prokurátor v současné době stále ještě zvažuje, zda jeho stranu nezakázat vůbec bez ohledu na výsledky voleb.
Zatímco sekulární kruhy propadají panice a hrozí vizemi, podle nichž EU v případě vítězství islamistů Turecku zabouchne dveře, trhy i zahraniční investoři zůstávají nečekaně klidní. I kdyby Strana spravedlnosti nakonec sestavila vládu sama, není důvod nevěřit jejímu slibu, že se bude striktně držet podmínek, za nichž je Mezinárodní měnový fond ochoten půjčit 16 miliard eur na překonání krize.
Její program je koneckonců mnohem umírněnější než program dalšího favorita voleb - Strany mládí. Tu založil teprve v červenci mediální multimilionář Cem Uzan se vskutku kuriózními záměry - zrušit jednání s MMF, snížit daně na minimum, zečtyřnásobit počet univerzit v zemi a rozdat státní půdu chudým občanům.
Ještě větší radost by však investorům udělala vláda islamistů s Lidovou republikánskou stranou (ve skutečnosti sociálními demokraty) Kemala Dervise, jenž půjčku od MMF pomáhal vyjednat. Této dosud opoziční straně se dávala až dvacetiprocentní šance.
Demokratická levice Bülenta Ecevita, Vlastenecká strana Mesuta Yilmaze, Pravá cesta Tansu Cillerové - všechny tyto legendy turecké politiky smutně čekají na své odstavení do ústraní.
