Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výhrůžky EU nás nezajímají, řekl Erdogan. Vláda prodloužila výjimečný stav

  21:47aktualizováno  22:47
Turecký prezident Recep Erdogan se v pondělí ohradil proti výrokům některých evropských politiků, kteří mluví o ochlazení vztahů po nedělním referendu o ústavních změnách. „Evropská unie vyhrožuje zmrazením (přístupových) jednání. Abych řekl pravdu, pro nás to není důležité," prohlásil. Turecká vláda na doporučení bezpečnostní rady prodloužila o další tři měsíce výjimečný stav v zemi.

Město Konya hostilo jedno z posledních vystoupení Erdogana před referendem (14. dubna 2017) | foto: AP

Jednání o přistoupení Turecka k EU jsou fakticky zmrazena už od loňského červencového puče, po němž turecké úřady rozpoutaly rozsáhlé čistky ve státní správě. Turecký prezident od té doby opakuje při projevech, že nátlak EU je zbytečný, protože Unie potřebuje Turecko víc než je tomu naopak. Erdogan zároveň varoval, že Ankara může vypovědět migrační dohodu uzavřenou s Unií, díky níž se od loňského jara zastavil masový příliv migrantů z Blízkého východu do Evropy přes turecké území.

Jak se Turecko změní po referendu? Hostem Rozstřelu bude turkolog Laně

„Nechávají nás čekat před branami EU už 54 let, není-liž pravda? (...) Můžeme jít za naším lidem a poslechneme jeho rozhodnutí,“ prohlásil v pondělí Erdogan s tím, že zváží možnost uspořádat referendum o tom, zda Turci chtějí pokračovat ve vstupních jednáních s EU.

Na mysli měl při tom rok 1963, kdy Brusel uzavřel s Ankarou asociační dohodu. O členství v Unii požádalo Turecko v roce 1987, ale přihláška mu byla zamítnuta kvůli porušování lidských práv a turecké přítomnosti na Kypru. Až v roce 2005 zahájil Brusel s Ankarou vstupní rozhovory.

Vztahy EU s Ankarou se dále zhoršily kvůli turecké kampani před nedělním ústavním referendem, kterou turečtí politici chtěli vést i v zahraničí mezi tureckými menšinami. Úřady některých zemí, včetně Německa, tureckým politikům ale zabránily vystoupit na mítincích. Erdogan označil tyto kroky za praktiky podobné těm, jaké se děly za nacismu.

V neděli Erdogan přilil olej do ohně vztahů s EU, když zopakoval, že začne s tureckými politiky jednat o obnovení trestu smrti. Ten Turecko zrušilo v roce 2004 v rámci plnění podmínek pro vstup do EU. „Pokud mi takový zákon přijde na stůl, tak ho schválím. Ale nebude-li pro něj podpora, pak o tom můžeme uspořádat další referendum,“ řekl Erdogan v neděli poté, co v referendu o změnách ústavy vyhráli zastánci posílení prezidentských pravomocí.

Výjimečný stav potrvá další tři měsíce

V pondělí doporučila Turecká národní bezpečnostní rada vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen. Vicepremiér Numan Kurtulmuş po zasedání turecké vlády oznámil, že vláda výjimečný stav skutečně prodlouží.

Fotogalerie

Pondělnímu zasedání rady, stejně jako zasedání vlády, předsedal Erdogan. Ten už dříve prohlásil, že mimořádná opatření v Turecku potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní.

Výjimečný stav byl zaveden původně na tři měsíce; prodloužen byl v říjnu a v lednu vždy o 90 dní. Platnost dosavadního výjimečného stavu měla vypršet 19. dubna.

V Istanbulu se protestuje proti výsledku referenda

Asi 3000 lidí vyšlo v pondělí podle agentury AFP do ulic Istanbulu na protest proti výsledku nedělního referenda.

„Bok po boku proti fašismu,“ skandovali lidé ve čtvrti Kadiköy v asijské části Istanbulu. Namířeno mají k sídlu ústřední volební komise. Právě ta učinila během referenda sporné rozhodnutí, že se budou do výsledků započítávat i hlasovací lístky bez oficiálního razítka.

Nedostatečně orazítkovaných hlasů je podle opoziční strany asi tři miliony, což by stačilo ke zvrácení výsledku. Zastánci ústavní změn totiž zvítězili asi o 1,3 milionu hlasů.

Další asi tisícovka protestujících vyšla večer do ulic ve čtvrti Beşiktaş, v evropské části Istanbulu. Nesli mimo jiné hesla jako „Ne, my vyhrajeme“ a skandovali „zloděj, vrah, Erdogan“. Podle agentury AFP jim lidé z okolních domů z oken vyjadřovali podporu mimo jiné tím, že bouchali do hrnců a pánví.

Turci slavili výsledky referenda o změně ústavy:

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...



ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...



Další z rubriky

Rohingové se smějí vrátit do Barmy. Mělo by to ukončit vlnu represí

Hranice Bangladéše a Barmy přešly od srpna desetitisíce Rohingů. (3. září 2017)

Barma a Bangladéš dnes podepsaly memorandum o repatriaci příslušníků menšiny Rohingů do Barmy. S odvoláním na barmského...

Američané vyšetřují smrt muže, kterého před lety osvobodili z KLDR

Aijalon Gomes před odletem z Pchjongjangu (27. srpna 2010)

Americké úřady vyšetřují smrt osmatřicetiletého Aijalona Mahliho Gomese, který byl v roce 2010 propuštěn ze...

Rusko pomůže s hledáním ponorky, vyšle oceánografickou loď

Příbuzní členů posádky argentinské ponorky zatím marně čekají na zprávu o jejím...

Prezident Vladimír Putin nabídl ruskou pomoc při pátrání po argentinské ponorce, která se již týden pohřešuje. Jeho...



Najdete na iDNES.cz